Ohromující snímek zbytku supernovy dostal vědce do kolen. Zpracoval ho nový superpočítač

• Vědci nevěří vlastním očím
• Fotografie zbytku supernovy nemá obdoby

Obří radioteleskop z australské pustiny zírá do hlubin vesmíru až k jeho samým počátkům, aby odhalil tajemství formování galaxií i případné stopy mimozemských civilizací. V uplynulých hodinách upřel svůj zrak na místo, kde se nachází pozůstatek supernovy. Fotografie, kterou se podařilo zpracovat pomocí nového superpočítače Setonix, bere dech.

Nepřehlédněte: Jako na Aladinově kouzelném koberci: Skutečný Iron Man představil létající auto, na testy shání 25 statečných dobrovolníků

Po stopách umírající hvězdy

Teleskop ASKAP tvoří 36 antén, každá má v průměru 12 metrů, a nejenže patří k nejvýkonnějším zařízením na světě, ale je především nejrychlejší. To ovšem představuje ohromné množství informací, které je potřeba zpracovat.

Za týden ASKAP, který spravuje Organizací vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), poskytne objemově podobné množství dat, jaké je dostupné na internetu. Pro chod systému je tak klíčový superpočítač, který informace rychle a přesně zpracuje. A zde se na scénu dostává nový superpočítač Setonix, pojmenovaný po oblíbeném australském zvířeti – klokanu quakka (Setonix brachyurus).

V uplynulých hodinách dostal stroj šanci poprvé vyniknout a ukázat, jaký má potenciál. Výsledkem prvního testu je fantastický snímek kosmického objektu známého jako pozůstatek supernovy (ve vědecké terminologii G261.9+5.5). Stáří fascinujícího objektu, který se nachází 10 000 až 15 000 světelných let od Země, vědci odhadují na více než milion let. Poprvé byl spatřen v roce 1967.

Stunning Image of Supernova Remnant Processed by New Australian Supercomputer https://t.co/aHd2rpRP4B

— ScienceAlert (@ScienceAlert) August 10, 2022

Úchvatná fotografie supernovy

„Zbytky supernovy (Supernova Remnants – SNR) je rozpínající se emisní mlhovina přibližně kulového tvaru tvořená plynem, který byl odvržen při výbuchu hvězd. Tento plyn se pohybuje nadzvukovou rychlostí. Při pohybu mezihvězdným prostorem se sráží s  plynem, přičemž vzniká rázová vlna. Tato vlna má za následek zahřátí plynů na několik milionů stupňů,“ píše Science Alert.

Zpracování dat z teleskopu je komplexní úkol, přičemž různé režimy zpracování mnohdy provázejí problémy. Například nejnovější obrázek zbytků supernovy byl vytvořen kombinací dat shromážděných na stovkách různých frekvencí nebo barev, chcete-li. Každá jednotlivá frekvence přitom představuje bezednou pokladnici informací. Setonix si přesto s nelehkým úkolem poradil na jedničku.

Zdroj náhledové fotografie: CSIRO, zdroj: Science Alert