Muž, telefon

Koncesionářský poplatek za počítač a mobilní telefon? Raději je úplně zrušit! radí expert

  • „Veřejnoprávnost“ je bizarní pojem, který vychází z fikce, že televize, jejíž příjmy jsou závislé na rozhodnutí politiků, je na nich „nezávislá“. V realitě jde pouze o formu daně za „držení přístroje schopného přijímat vysílání“.
  • Pouze dvě média v Česku si užívají luxusu koncesionářského financování – a to vůči ostatním není vůbec fér.
  • V současnosti existuje množství technických prostředků, které nás mohou zcela zbavit koncesionářských poplatků, tohoto filozofického pohrobku 30. let dvacátého století – a mnohé jsou extrémně snadno implementovatelné.

Mnohé „internet natives“ to možná překvapí, ale stále existuje to, čemu se říká lineární vysílání, tedy distribuce hlasového a obrazového obsahu tím, že ho vysílače plošně šíří po ploše celé naší republiky. Tato značně zaostalá forma médií je navíc zpoplatňována systémem vymyšleným ve 30. letech dvacátého století – tedy formou koncese. Tento pojem je navíc zavádějící, protože původně jste žádali o povolení získat a provozovat přijímač (koncesi), za kterou jste platili.


Nepřehlédněte: Vision Pro: Apple si zřejmě myslí, že všichni chceme žít uvnitř počítače


Dnes už se o žádné povolení nežádá, takže co je to vlastně koncesionářský poplatek? Je to forma poplatku, který máte povinnost platit tehdy, když máte pouhou kapacitu odebírat obsah. Idea koncesí je založená na tom, že první rozhlasové a televizní přijímače byly výhradně přijímače a nebylo možné kontrolovat jejich počet jinak, než povolením. Poplatky sloužily k budování a provozování sítě vysílačů, později se začaly stále více využívat na pořizování stále většího objemu obsahu.

S tím, jak skončil systém povolenek (koncesí), vznikla automatická povinnost platit v případě, že vlastníte jakékoliv zařízení schopné příjmu. Extrémně zastaralý koncept vedl běžně k tomu, že se běžně vyměřovaly poplatky i za nefunkční přijímače a nebo za přijímače, které po migraci z analogového na digitální vysílání nebyly schopné přijímat vysílání. Je to bizarní – ale je to procesně jednoduché. V minulosti se „veřejnoprávní“ média snažila dokonce prosadit ještě extrémnější zjednodušení, kdy by povinnost platit souvisela prostě s tím, že odebíráte elektřinu.

Extrémně nefér

V současnosti jsou jedinými dvěma organizacemi, užívající si benefitů z toho, že svoje peníze dostanou bez ohledu na to, zda uživatele jejich službu žádají, poptávají či užívají, pouze Český rozhlas a Česká televize.

V obou případech se podařilo udržet tento zdaňovací atavismus pod tvrzením, že „veřejnoprávní médium je nezávislé, protože je placené z veřejných peněz“. To je naprostý nesmysl: Nejde o veřejné peníze, jde o poplatek uvalený na soukromé vlastníky technicky způsobilých zařízení, který je zcela pod kontrolou politiků, tedy státu. Jde tedy fakticky o formu zdanění.

Představa, že „veřejnoprávní“ média jsou nezávislá, je ještě více komická. Každý internetový streamer, který žije z předplatného a z darů svých fanoušků, je nezávislejší, než médium, jehož finanční toky kontrolují politici. Každý chápe, že jsou to politici, kteří přímo rozhodují o výši jejich příjmů a jde tedy fakticky o státní média.

Férové by bylo přiznat tento fakt a ustanovit tato média jako státní, placená z daní – a značně jim osekat rozpočty a také jasně specifikovat, že jejich úkolem je věnovat se čistě informačním službám. Dnes naprosto neexistuje žádný důvod, proč by měly poskytovat cokoliv jiného – stran sportu, zábavy a tak dále máme velké množství alternativ.

Dnes už nepotřebujeme ani „veřejnoprávní“ rozhlas, ani „veřejnoprávní“ televizi: Pokud opravdu chceme „veřejnoprávní“ kanál, jako je například americká PBS (Public Broadcasting Service), může fungovat z dobrovolných darů, stejně jako existují doslova statisíce dobrovolně placených tvůrců obsahu na internetu. Dát zvláštní výhody pouhým dvěma subjektům, které stojí na dobrých vztazích s politiky, kteří jejich výsady udržují, není „veřejnoprávní“: Je to přesný opak, je to zákonem chráněná elita, která těží z dlouhodobých a velmi nadstandardních vztahů se státem.

Nemáme „veřejnoprávní“ divadla, „veřejnoprávní“ kina a ani „veřejnoprávní“ telegraf: To všechno je atavismus, přežitek dob minulých, který dnes už prostě nedává smysl – kromě toho, že přináší ročně České televizi 5,7 miliard Kč (2022) a Českému rozhlasu 2 miliardy Kč (2022). Protože obě organizace plánují své příjmy i výdaje tak, aby z toho vyšla nula, státní rozpočet z nich na daních nezíská nic.

TV, ovladač
Zdroj: HolgersFotografie / Pixabay

Platit za příjem po internetu? Spíš naopak, ne?

Koncesionářské poplatky dávaly smysl v době, kdy bylo nákladné budovat a provozovat vysílací infrastrukturu. Dnes jsme naopak v situaci, kdy distribuční infrastruktura je primárně digitální. Využívá terrestické vysílače, satelity, ale také se šíří přes internet a využívá tedy distribuční služby poskytovatelů internetu. Požadavky České televize, aby byla do koncesí zahrnuta i zařízení schopná přijímat vysílání po internetu, je nejen atavistický a nesmyslný, on je také drzý. Je to přesně naopak: To Česká televize by měla platit poskytovatelům internetu za to, že pro svou distribuci využívá jejich sítě!

Internetová neutralita říká, že poskytovatelé internetu nesmí zvýhodňovat jedny služby na úkor druhých. Dnes máme obří množství médií a obří množství služeb: Od distribuce softwaru po distribuci digitálního videa. Dnes naprosto není nutné vyprávět příběhy o tom, že bez „veřejnoprávních“ médií nebude existovat obsah pro menšiny: Každý, kdo chce, si může sám založit vlastní pořad. Poplatky, které dávaly smysl při budování distribuční sítě, dnes nedávají smysl naprosto žádný.

Argumentace, kterou slyšíme, je ta, že se bez sportu a zábavy České televize prostě neobejdeme. I když jim příjmy rostou, jsou „nuceni omezovat tvorbu“. Opravdu potřebujeme takovou tvorbu? Já osobně s nástupem internetu opustil jak ČT, tak ČRo s tím, že mi internetové zdroje nabídly lepší informace, rychleji, s mnohem pluralitnějším pohledem na svět. S pouhou angličtinou se vám otevře svět – a se strojovým překladem se dostanete doslova k celosvětové produkci.

Kdo to chce, ať si za to platí!

V digitální éře naopak platí, že není nic jednoduššího, než kontrolovat toky obsahu. Každá služba se sama může rozhodnout, jaké poplatky bude žádat za svůj provoz, zda bude zdarma, placená jen reklamou a nebo sponzorskými dary – a nebo zda si vybuduje paywall a bude to služba placená, kam se zaregistrujete a budete za ni platit.

Dnes to jde udělat extrémně snadno a extrémně rychle, infrastruktura tu je, technologie tu jsou, kde kdo si umí vybudovat placený přístup, umí to technologické firmy, umí to malí poskytovatelé obsahu – takže je na čase přestat se tvářit, že „veřejnoprávní“ média něco takového neumí.

To nejjednodušší, co můžeme udělat, je oddělit zpravodajství, které bude placené z daní a bude zcela zdarma – a zbytek obsahu zakódovat a udělat ho placený: Takový model je běžný i u většiny internetových novin. Smyslem médií není výroba obsahu, to se mělo oddělit už dávno. Jak rozhlas, tak i televize měly fungovat primárně jako distributor obsahu, který se rozdělí na zpravodajský zdarma a prémiový za peníze.

Jak internetové noviny, tak YouTube navíc ukazují, že se nabízí zajímavá možnost, kdy digitální videoplatformy nabídnou prostor nezávislým tvůrcům. U novin mají podobu blogů, u videa jde o pořady, které si točí nezávislí tvůrci s tím, že si platforma samozřejmě obsah moderuje. Dnes existuje množství kvalitních kanálů pokrývajících vědu, technologie i politiku, takže televize mohou relativně snadno dovolit nezávislým tvůrcům distribuci jejich obsahu.

TV, ovladač
Zdroj: AlexAntropov86 / Pixabay

V moři obsahu zdarma je „veřejnoprávnost“ přežitkem

Žijeme v realitě, kde je běžné, že řada tvůrců obsahu na internetu produkuje mnohem více obsahu podstatně vyšší kvality než je ten „veřejnoprávní“. „Veřejnoprávnost“ placená ze zákona je přežitek, jsou to zastaralá šlechtická privilegia z dob, kdy jste mohli i se svým kordem vjet na koni do hodovní síně. Moderní svět je pluralitní, má obrovské množství nezávislých tvůrců – tvorba obsahu nikdy nebyla tak široká, tak dostupná a tak kvalitní, jako je dnes.

Většina z nezávislých tvůrců funguje za zlomek peněz, které stojí „veřejnoprávní“ média. Díky tomu jsou tak dobří, protože se musí opravdu snažit, zatímco mediální dinosauři ztěžka sípají, že bez více peněz z poplatků se sami zhroutí pod svou vlastní vahou. Ať se zhroutí, nepotřebujeme je. A hlavně ať zapomenou na to, že budou chtít stále víc peněz od internetové generace: Zakódujte si svůj obsah, přátelé – a prodávejte přístup tomu, kdo má o něj zájem!

Dnes doslova každé zařízení obsahuje kryptografickou akceleraci, opravdu není žádný důvod k tomu, aby veškerý obsah šel na internet zadarmo. Ať si udělají paywall jako každý, kdo chce za svůj obsah zaplatit. A když nebudou vědět jak na to, není důvod k panice: U nás máme dost odborníků, kteří jim poradí, jak ho implementovat.

Další články autora:

Zdroj náhledové fotografie: StockSnap / Pixabay, ČT, Nielsen Admosphere, vlastní

Total
0
Shares
21 komentářů
  1. Za mne naprostý souhlas,už jen z důvodu že již mnoho let vůbec vysílání ČT ani ČR nesleduji a povinnost platit za nic je silně proti srsti. A o nějaké nezávislosti těchto médií lze s úspěchem pochybovat.

  2. Absolutní souhlas s článkem. V dnešní době nevidím důvod, proč by ČT nemohla svoji kvalitní tvorbu nabízet zájemcům za měsíční paušál, než ji sponzorovat jen z důvodu, že mám zařízení schopné přijímat její kanály. Dálniční známku také neplatím jen proto, že vlastním auto.

  3. vzhledem k tomu, že čt si vydělává příjmy z reklam jako soukromé tv jsou koncesionářské poplatky jen zlodějnou

  4. Ano, v dnešní době polatky přežitek z minulosti, o nezávislosti ČT velmi pochybuji,
    natáčení přiblblých kriminálek ,kterými nás krmí není nenzávislé zpravodajství.
    ČT A stát nám nutí službu ,kterou nikdo nechce . O rozhlasu ani nemluvím, za posledních 50 let jsem neslyšel jedinou stanici českého rozhlasu , nevím za co jim pořád mám platit něco co nechci a co nikdy nevyužívám.
    Na internetu stejně jako jiné Tv si můžou udělat placenou aplikaci a kdo chce ať si zaplatí.
    Nevím proč bych měl platit za něco co nechci, měl by se s tím asi zabývat ústavní soud a tyto poplatky zrušit. Je to služba z donucení a chovají se hůř než šmejdi co nabízejí podřadné hrnce. Utrácejí peníze daňových poplatníku za naprosté zhovadilosti

  5. Konečně rozumný článek, který se dá číst až do konce. A za mě jen souhlas. A ČT – ČR ať vysílají, nikdo jim v tom nebrání, ale ať si je platí ten kdo chce dobrovolně a ne způsobem jakým to provozují dnes.

  6. Na ČT se nedívám ani minutu ročně a Vlatavu, Hvězdu, Československý Rozhlas neposlouchám také vůbec tak nevím proč tyhle darmožrozty hladný platim

  7. “Zakódujte si svůj obsah, přátelé – a prodávejte přístup tomu, kdo má o něj zájem!”

    No – a právě proto jsou věci tak, jak jsou. Tohle prostě neklapne, téměř nikdo by si přístup nekoupil.
    V Těžké Čelevizi a Rozhlase to nepochybně tuší, či snad dokonce přímo vědí, a proto tak úpěnlivě lpějí na plošných poplatcích. – S autorem jednoznačný souhlas.

  8. Se nám rozvášnil, pan redaktor. Přestože v mnohém souhlasím, rovněž odmítám poplatky z mobilů a počítačů (je to, jako když OSA vybírá za kopírky a flešky), rovněž mám pochybnosti o nezávislosti ČT a politické vměšování je tam zřejmé, vlastní filmová a seriálová tvorba je zbytečná, ČT2 namísto aktuálních dokumentů stále jen omílá druhou světovou válku, ALE! každý stát má veřejnoprávní média, Německo například asi 15 televizních stanic (ARD, ZDF, WDR …) a nemyslí, že by veřejná služba tohoto druhu byla zbytečná. Ne všichni mají čas a chuť vyhledávat zpravodajství na internetu, vrhnout všechny do náruče komerčních stanic, jejich produkce i zpravodajství jsou ještě násobně horší z hlediska názorových postojů a manipulace a kromě toho, to že zde pár jedinců deklaruje jako důvod, že Český rozhlas stejně neposlouchá? Zde logika nekulhá, ale rovnou jí upadly obě nohy. Já nejezdím na motocyklu, takže by je měli zrušit. Stejně jen bezúčelně jezdí sem a tam, dělají hluk a způsobují nehody. ČRo považuji za nejkvalitnější soubor stanic s velikým záběrem zajímavých témat, bez reklam a s celostátním pokrytím. Proč bych jej měl v autě poslouchat přes internet a platit za nejdražší data v Evropě, tomu nerozumím. Ale lidé s nižším vzděláním, přátelé Ruska a konspirační teoretici budou tleskat.

    1. Ano, píšeš o logice a pak použiješ argument s motorkou. O zbytku toho blábolu už netřeba diskutovat.

    2. Pavel Šmíd: Jenom pár nesouvislých poznámek, jsem jen mírně poučený laik a příjemce nejen veřejnoprávního mediálního obsahu.

      V podstatě s Vámi souhlasím. Argumentace tím, že veřejnoprávní média si “unesli” politici, svědčí jenom o tom, jakou (ne)kvalitu jejich činnosti politikům jako (ne)voliči trpíme. Nicméně politici jsou obrazem stavu společnosti, takže každý, kdo si z jakéhokoli důvodu stěžuje na politiky, by se napřed měl kriticky podívat do zrcadla.

      Ano, znám např. některé názory na stav, do jakého politici dotlačili BBC, kdysi následováníhodný etalon veřejnoprávnosti… Kritiku si nezaslouží BBC jako instituce ani veřejnoprávnost jako princip. Kritika by měla směřovat zase jenom na politiky. Dtto přiměřeně platí i v tuzemských podmínkách.

      Pro mě jsou veřejnoprávní média poslední linií obrany mediální odpovědnosti. Jak velká část příjemců mediálního obsahu dokáže nebo vůbec má zájem toto hledisko hodnotit? Hledat odpovědnost za obsah u soukromých vydavatelů/editorů je pošetilé. Těm jde jen o sledovanost a prodejnost. (Když kdysi kdosi v USA pohnal Fox News k soudu za otevřené lhaní ve zpravodajství, jejich obrana – se kterou btw u toho soudu uspěli – spočívala v argumentaci, že oni přece nedělají zpravodajství, ale infotainment…) U veřejnoprávních médií (aspoň u těch tuzemských) se podle mého názoru sledovanosti připisuje neúměrně velký význam; jedna z chyb, které jim je nutno oprávněně vytýkat.

      Problém je v tom, že značná část konzumentů mediálního obsahu nehledá v médiích informace a už vůbec ne pravdivé informace, ale potvrzení svých postojů, předsudků a přináležitosti k určité sociální skupině. Výběr mají takový, že se úspěšně dokážou izolovat od postojů a předsudků jiných sociálních skupin (ať už jsou definovány jakkoli); veřejnoprávní média jim pak jejich pohodu narušují.

      BTW, ze 4,8 miliónů domácností jich v ČR 1,8 miliónu, tj. cca 37,5%, nemá přístup k internetu. Za mě je už jenom tato skutečnost dostatečným důvodem pro udržení veřejnoprávního vysílání.

  9. Možná ještě pohled z jiné strany. Jsem silně nedoslýchavý. Znakovou řeč neumím. Řešením jsou titulky. Doporučuji všem slyšícím vypnout zvuk a sledovat “filmovou tvorbu” na ČT jen s titulky. Pak se teprve začnete divit, proč se vůbec mají ČT platit koncesionářské poplatky.
    A než se ozve někdo, že je titulkování je problém, tak předesílám, ža na Nově to jde.

    1. A víte o tom, že titulky lze běžně zapnout např.i na internetových tv, které si vyberete a za které žádný koncesionářský poplatek platit nemusíte ? 😉

      1. dobrý den, tady šlo u upozornění na kvalitu toho, za co jsem donucen platit.
        Mimochodem internetovou TV pravděpodobně sledujete na TV přijímači, čili musíte platit koncesionářský poplatek. Ten se totiž platí za vlastnictví TV přijímače a příjemce platby je ČT i kdybyste ji nesledoval.

  10. Svatá pravda to říkám dlouho. Ostatní taky dávají základ i na anténě ostatní tomu kdo chce a vysílají a rozšiřují.

  11. Jednoznačně zrušit poplatky,kdo chce ,tak ať platí a né,že to bude povinné,ty dezinformační pro Bruselské zprávy do prdele s nima,jen idioti poslouchají ten hnůj

  12. A kdo to k Ústavnímu soudu dá??? Mimo to, že musíme platit za něco, na co nekoukáme, tak to musíme platit i vícekrát, tedy duplicitně. Například na hotelovém pokoji. Doma máme zaplaceno, a ještě musíme zaplatit to, co hotel taky musel zaplatit a nám to zakalkuloval do ceny. V nemocnici si musíme do přístroje házet desetikoruny..

  13. Pražská televize a pražský rozhlas tu je hlavně pro pražáky a komunisty. Ti se tam chodí vykecávat. Tak ať si to platí ten, kdo to využívá ke své prezentaci. Já si nesmím ani zvolit jakou mi zahrají písničku v Písničkách na přání. Pražské vedení má své hodnoty a tak stále platí to, že nesmí zaznít někdo, kdo se znelíbil KSČ. O nás v Čechách se prakticky nezmíní a regionální pobočky musí zase hlásat moudra z Prahy ( třeba manželku prolhaného Mynáře). Nikoho ty kecy nezajímají, ale musíme je platit. Nebo proč v ČT stále hlásají komunistické bestie?? Ať si je platí komunisté a už mě rozhodně nezajímá, do které pražské putyky chodí soudruh redaktor chlastat.

  14. Velmi rozumný pohled autora, nicméně i přes jasné a logické argumenty byla jeho snaha zbytečná. Vládnoucí mafie a její neobjektivní a závislá hlásná trouba si dosavadní nesmyslné a neobhajitelné výpalné nejen udrží ale ještě ho zvýší. Jako si kdysi rodina odsouzeného musela zaplatit torturu člena své rodiny, musí si dnes lidé zaplatit tvůrce propagandy, která je manipuluje.

    1. Zatímco “nezávislá” soukromá média námi nepochybně vůbec nemanipulují a žádnou propagandu neprovozují…

      Každé médium hájí něčí zájmy. (Ke zjištění, jaké a čí zájmy to jsou, stačí sledovat toky peněz.) Veřejnoprávní média by měla hájit zájem veřejný. Tragédie současné doby spočívá v tom, že v této zemi veřejný zájem ani za 30 let nedokázal nikdo z politiků definovat, a to především proto, že o to většina voličů nestojí…

  15. POTUD MOUDRÝ NÁZOR =”To nejjednodušší, co můžeme udělat, je oddělit zpravodajství, které bude placené z daní a bude zcela zdarma – a zbytek obsahu zakódovat a udělat ho placený: Takový model je běžný i u většiny internetových novin.”
    DOPLNIL BYCH HO = “a třetí (nekódované,nehrazené z daní) televizní vysílání nechť je placení z reklam (pokud se rozhodne dívák že to snese/nevadí mu tp) “

  16. Jaký expert navrhuje zrušit koncesionářské poplatky? Nebo se na toho experta pasuje sám autor článku? A pokud ano, tak co z něj dělá “experta” na veřejnoprávní vysílání nebo koncesionářské poplatky?

Comments are closed.