Prospíme cestu na Mars? Hibernace lidí ve vesmíru není efektivní a za rizika nestojí, zjistili vědci

  • Hibernace lidské posádky na cestě vesmírem je fajn nápad
  • Problém spočívá v tom, že je vlastně úplně zbytečná
  • Tvrdí to nová vědecká studie odborníků z Chile

Ponurá atmosféra a podlouhlé, namrzlé hibernační kapsle, podobné rakvím, ve kterých po celý dlouhý let přespává posádka, zatímco o chod vesmírného plavidla se stará robot nebo umělá inteligence. Každý si ty filmy vybaví. Vetřelec, Planeta opic nebo Prometheus. Vědci věří, že hluboký spánek je jednou z cest, jak přežít roky a desetiletí dlouhé výpravy. Podle nich by lidé díky hibernaci dokázali urazit obrovské vzdálenosti, aniž by jejich tělo zestárlo nebo byla zasažena jejich psychika. V posledních letech se problematikou hibernace lidské posádky zaobírá i americká vesmírná agentura NASA. Že v budoucnu podobně jako Ellen Rypleyová ve slavném Vetřelci ulehneme do speciálních komor ale není vůbec jisté.


Nepřehlédněte: Podvodníci opět útočí na české mobily! Stačí jeden telefonát a máte po úsporách. Jak šmejdům nenaletět?


Hibernující dobyvatelé vesmíru

Často se teď mluví o tom, kdy se nám podaří doletět na Mars. Elon Musk tvrdí, že lidstvo by mohlo začít kolonizovat rudou planetu už v příštích letech. Průměrná vzdálenost Země od Marsu je téměř 128 milionů kilometrů. Tuto vzdálenost chce Musk překonat pomocí hi-tech meziplanetárního plavidla a cesta by měla trvat jen něco málo přes tři měsíce. Dostat na Mars roboty je hračka, což potvrdila americká NASA s projektem roveru Perseverance, který na rudé planetě hledá známky života. A problém to nebude představovat ani pro lidskou posádku. Komplikace však nastanou ve chvíli, kdy budeme chtít lidstvo dopravit dál do vesmíru, ke hvězdám mimo naši galaxii.

Už roky slýcháme, že hluboký spánek je cestou, jak udržet astronauty zdravé a v dobré psychické pohodě během dlouhých výprav. Podle nejnovější studie tří vědců z Chile je ovšem hibernace u lidí neefektivní. Ale popořádku. Na základě zkoumání zvířat, která dokážou své životní funkce zpomalit na minimum, se jim podařilo určit, jaká je minimální hladina metabolismu, která umožňuje buňkám přežít v chladném prostředí s nízkými hladinami kyslíku. Zjistili, že u relativně velkých a těžkých tvorů, jako jsou lidé, je úspora energie, kterou lze očekávat ve stavu podobnému hibernaci, zanedbatelná.


Nepřehlédněte: Na Marsu přistaneme možná už za 5 let. Letenka bude stát bilion dolarů, oznámil Musk


Prospíme cestu na Mars?

Podle studie je výsledek podobný, jako kdyby byli astronauti po celou dobu při vědomí. Kryogenní komory vědci přirovnávají k doupěti medvěda, který se chystá ulehnout k zimnímu spánku. „Pokud bychom stejný matematický vzorec (týkající se vztahu mezi tělesnou hmotou daného jedince a výdejem energie) aplikovali na hibernujícího dospělého člověka, denní příjem potravy kolem 12 000 kilojoulů by byl nahrazen potřebou pouhých několika set kilojoulů,“ píše server Science Alert. Při dodržení tohoto vzorce si tak lze představit, že nebojácný vesmírný turista ve své speciální posteli ztratí denně jen něco přes šest gramů tuku. Za rok by to znamenalo ztrátu asi dvou kilogramů hmotnosti.

Hibernovat by se proto lidem vyplatilo spíš na kratší vzdálenosti, ale pokud by astronauti plující mezihvězdným prostorem k daleké hvězdě měli v kryogenních komorách přežít stovky let, museli by před cestou buď hodně přibrat nebo se čas od času probudit, aby doplnili energii. Závěrem vědci uvádí, že ačkoli by posádka kosmického plavidla podstoupila všechna rizika a problémy s ochlazením svých těl, snížením srdeční frekvence, dýcháním a umělým utlumením metabolismu, nemuselo by to přinést výsledky, v jaké dnes mnozí  doufají.

Zdroj náhledové fotografie: Elia Pellegrini / Unsplash

Total
1
Shares