- Byl na Marsu život?
- Vědci jsou podle všeho blízko pravdě
Mezinárodní tým vědců říká, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se dosud předpokládalo. V nové studii tvrdí, že planeta mohla skutečně hostit život, než definitivně vyschla. „Povrch rudé planety se dříve mohl podobat Zemi v nejranějších dobách sluneční soustavy,“ píše deník The Times.
Nepřehlédněte: Čína spouští vysokorychlostní 5,5G. Surfování na internetu dostane nový rozměr
NASA hledá na Marsu život
V nové studii výzkumníci přemítají o tom, že život na Marsu mohl existovat v řekách a jezerech, ale ne dostatečně dlouho na to, aby se vyvinul ve složitý organismus. Pokud život na Marsu kdysi existoval, tak rozhodně ne v podobě, v jaké ho známe na Zemi.
Mikroorganismy na Marsu zanikly v období, kdy z povrchu planety zmizela tekutá voda, tedy zhruba před třemi miliardami let. O tom, proč planeta o kapalnou vodu přišla, se vedou spory. Někteří vědci se domnívají, že se mohla vypařit, když se atmosféra Marsu ztenčila. Nebo se spojila s kůrou planety a vnikla ledová vrstva permafrostu.
Dříve se předpokládalo, že Mars přišel o vodu v období Hesperia, přibližně před 3,7 až 2,9 miliardami let. Nyní se však vědci domnívají, že voda mohla na Marsu přetrvávat až do pozdního období Hesperia.
Výzkumníci z Imperial College London se opírají o zjištění, podle kterého v marsovském kráteru Gale, pánvi široké 154 kilometrů, byla voda hojně zastoupena dlouho poté, co se předpokládalo, že se planeta stala suchou a nehostinnou. Tým roveru Curiosity nalezl v tzv. Stimsonovy formaci vrstvy sedimentů, které mohly být vytvořeny pouze vodou.
Robot Perseverance zkoumá kráter Jezero
Dr. Steven Banham, hlavní autor studie publikované v časopise Geology, řekl: „Pískovec odhalil, že voda na Marsu přetrvala mnohem déle, než se dosud předpokládalo, ale jakým procesem tyto stopy (v sedimentech z pískovce) zanechala?“ Na Marsu byly formace typu Stimson a podobné pouštní pískovce pro hledání eventuálních biosignatur dosud považovány za méně nadějné cíle. Nález struktur vytvořených vodou však tuto představu zpochybňuje.
„Tato voda mohla být pod tlakem kapalná, vtlačovaná do sedimentů, nebo zmrzlá, přičemž deformace způsoboval opakovaný proces mrznutí a tání, anebo slaná a podléhající velkým teplotním výkyvům. Je však jasné, že za každým z těchto možných způsobů deformace pískovce stojí voda,“ vysvětlil Banham.
Po životě na Marsu pátrají momentálně čínská a americká robotická vozítka. Rover Perseverance agentury NASA přistál na Marsu 18. února 2021 v kráteru Jezero, kde od té doby zkoumá, zda byl kdysi zaplaven vodou. Nezávisle na jeho misi pak nad povrchem rudé planety ještě donedávna poletoval vrtulníček Ingenuity. Na konci ledna letošního roku však narazil vrtulí do marsovského povrchu a jeho nadobro mise skončila.
Zdroj náhledové fotografie: Aynur Zakirov / Pixabay, zdroj: Times, Express