Černá díra

Horizont událostí v laboratoři? Vědci vytvořili miniaturní černou díru a pozorovali vířící prstence

  • Vědcům se podařila doslova jedinečná věc
  • V laboratoři vytvořili miniaturní černou díru

Vědci vytvořili prstence horkého plazmatu, které napodobují žhavé akreční disky, jenž rotují kolem černých děr neuvěřitelnou rychlostí. Laboratorní experimenty by mohly pomoci objasnit, jak černé díry rostou. Upozornil na to server Live Science.


Nepřehlédněte: Rodině spadl do domu mimozemský objekt. Vědci zajistili, že je starý miliardy let


Vědci vytvořili miniaturní černou díru

Akreční disk je prstenec horkého plazmatu nebo ionizovaného plynu, který rotuje kolem horizontu událostí černé díry, což je hranice, za kterou nemůže nic uniknout, dokonce ani světlo ne. Superrychlá rotace prstence vytváří odstředivou sílu, která tlačí plazma ven, působí proti gravitaci černé díry a udržuje ho na stabilní dráze.

Zatím jediným přímým pozorováním akrečního disku je rozmazané oranžové halo vyfotografované kolem M87*, černé díry o velikosti sluneční soustavy v srdci galaxie Messier 87. Vědci z Imperial College London však nyní jeden takový akreční disk vytvořili pomocí zařízení MAGPIE (Mega Ampere Generator for Plasma Implosion Experiments).

Aparát vytvořil umělé prstence urychlením osmi samostatných plazmových proudů a jejich srážkou, čímž vznikl centrální rotující sloupec, v němž podobně – jako v akrečním disku – rotuje plazma blíže ke středu rychleji než plazma směrem k jeho okraji. Rotující hmoty vydržely pouze jednu úplnou otáčku, která trvá přibližně 150 nanosekund (150 miliardtin sekundy). Výzkumníci však doufají, že se jim podaří prodloužit dobu trvání pulzů, což umožní sledovat, jak disky rostou během více rotací.

Černá díra
Zdroj: Imperial College London

Umělé Slunce jako zdroj nekonečné energie

Budoucí experimenty týmu z Imperial College London by mohly pomoci zodpovědět jednu z největších otázek týkajících se akrečních disků: Jak černé díry rostou, pokud akreční disky zůstávají na stabilních oběžných drahách kolem horizontů událostí?

„Hlavní teorie spočívá v tom, že nestabilita magnetických polí v plazmatu způsobuje tření, v jehož důsledku plazma ztrácí energii a padá do černé díry,“ uvedli vědci v prohlášení s tím, že budoucí experimenty mohou vše potvrdit.

Není to poprvé, co se vědci pokoušejí studovat černé díry v laboratoři. V minulosti např. zkusili vytvořit akreční disky pumpováním tekutých kovů skrze kruhové trubice vysokou rychlostí, aby napodobili vlastnosti plazmatu.

Američtí výzkumníci již také použili laboratorní zařízení k napodobení nebeských těles. V experti z Kalifornské univerzity v Los Angeles představili umělé „minislunce“, které dokáže napodobit účinky gravitace.

Zdroj náhledové fotografie: AdisResic / Pixabay, zdroj: Live Science

Total
0
Shares
2 komentářů
  1. Ať si hrajou, až se jim to vymkne kontrole, což se může z černé díry klidně stát, neboť to co o nich víme je nic…, tak bude těžké říkat, co by kdyby… Takové pokusy by měli být zakázány už jen z podstaty existence lidstva.

    1. Ale blbost, to co tam ti vědci dělali nemá se skutečnou černou dírou skoro nic společného. Jen titulek je zavádějící. Vědci jen zkoumali chování plazmatu. Žádná skutečná černá díra tam nebyla, tak klid. Navíc je tento výzkum velice důležitý pro budoucnost naší (tedy i vaší) energetiky.

Comments are closed.