- FRB jsou extrémně krátké výtrysky rádiových vln
- Poprvé je vědci zaznamenali v roce 2007
Vědci zkoumají zvláštní opakující se záblesk, který k nám putuje z jiné galaxie, a objevili u něj pokles v centrální frekvenci signálu – pokles, který podle nich zní jako kosmická písnička, pokud se zpomalí a zahraje na xylofon.
Nepřehlédněte: Muž tvrdí, že cestoval časem do roku 4000. Přivezl si fotografii jako důkaz!
K Zemi dorazil signál z hlubin vesmíru
„Zatím není jasné, co přesně tento jedinečný pokles frekvence znamená – kromě toho, že rychlé rádiové záblesky jsou i nadále záhadou a vzpírají se vědeckému vysvětlení. „Zužujeme zdroj FRB na extrémní objekty, jako jsou magnetary, ale žádný existující model nedokáže vysvětlit všechny dosud pozorované vlastnosti,“ říká radioastronomka Sofia Sheikhová z Institutu SETI.
Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou extrémně krátké a vysokoenergetické pulsy elektromagnetického záření, které obvykle vznikají mimo naši galaxii. Většina z nich trvá od jedné tisíciny sekundy do tří sekund a jsou opravdu silné: Za krátkou dobu vydají tolik energie jako 500 milionů Sluncí. A je nesmírně složité je vystopovat – většina FRB byla zaznamenána pouze jednou.
Je to právě tato neopakovatelnost, která ztěžuje jejich studium, ale hrstka FRB se naštěstí chová zcela jinak: vzplanou znovu a znovu, je to podivné staccato signálů, po kterém někdy následuje vzor a někdy ne. Na rozdíl od záblesků, které k Zemi doputují jen jednou, lze tyto opakované signály vystopovat.
Jako písnička zahraná na xylofon
To se podařilo i Sheikhové a jejím kolegům, když zaměřili zdroj záblesku FRB 20220912A a zjistili, že přichází z galaxie vzdálené asi miliardu světelných let od Země. Analyzovali celkem 541 hodin pozorovacích dat ze soustavy Allen Telescope Array a našli celkem 35 záblesků s průměrnou dobou trvání 1,2 milisekundy.
Poté tyto signály „roztáhli a studovali“, jak se emise ze zdroje mění v čase, a objevili některé charakteristiky, které měly záblesky FRB 20220912A společné s jinými FRB. Jde především o drift frekvence směrem dolů, souvislost mezi šířkou pásma signálu a centrální frekvencí a změnou v trvání záblesků v čase. Vědci hledali také zákonitosti v šíření signálů, ale žádné nenašli.
Přesto se ukázalo, že FRB 20220912A je zcela výjimečný, protože při jeho studiu byl objeven pokles ve střední frekvenci – věc dosud nikdy nepozorovaná. Nikdo zatím netuší, proč k tomuto poklesu dochází, ale může to představovat nápovědu, která vědcům nakonec pomůže zjistit, jak FRB vznikají. Níže si můžete pustit, jak to zní, když se data převedou na hudební tóny na xylofonu.
„Důkazy naznačují, že přinejmenším některé FRB jsou emitovány magnetary, ale zatím nevíme, zda to platí pro všechny FRB, nebo zda za jinými typy FRB stojí něco jiného. Přestože se blížíme k odpovědím, jsme ještě daleko od komplexního popisu toho, jak tyto signály vznikají,“ uvádí vědci. „Chování FRB 20220912A nepotvrzuje ani nevylučuje žádný vědecký model, ale poskytuje měřítko, s nímž lze tyto záblesky v budoucnu porovnávat.“
Zdroj náhledové fotografie: Chalmers University of Technology, zdroj: New Scientist, arXiv