- Elektrokolo, které nepotřebuje baterii?
- Ve Francii jedno takové právě vyrobili
Elektrokolo Pi-Pop, které je dílem společnosti STEE francouzského podnikatele Adriena Lelièvra, využívá k ukládání energie superkondenzátor a není závislé na bateriích.
Nepřehlédněte: Netflix přišel o korunu krále internetové televize. Streamovací jedničkou je služba, která v Česku stojí jen 79 korun
Elektrokolo bez baterie
Systém se nabíjí při lehké jízdě a při brzdění kola – díky brzdění motorem – a energie se uvolňuje, když je potřeba,“ uvedl Lelièvre. Zjednodušeně řečeno, superkondenzátor funguje tak, že ukládá energii elektrostatickým způsobem nebo prostřednictvím pomalu se pohybujícího náboje.
Oproti tomu lithiová baterie skladuje energii formou chemické reakce. Jinými slovy, superkondenzátor dokáže energii velmi rychle uskladnit a uvolnit, když je potřeba. V případě jízdního kola to znamená, že se energie hromadí, když člověk šlape do pedálů nebo brzdí, a využívá se k obtížnějším úkonům, jako je opětovné rozjíždění nebo jízda do kopce.
Lelièvre odhaduje, že pomoc poskytovaná superkondenzátory na kole stačí k tomu, aby jezdci pomohla překonat převýšení 50 metrů, pokud se předtím nabije na rovině, což je vhodné pro většinu evropských měst.
Koncept superkondenzátoru není sám o sobě žádnou novinkou; první superkondenzátory byly vyrobeny již koncem 70. let dvacátého století. Dnes se používají ve fotovoltaických systémech (např. solárních panelech), digitálních fotoaparátech a některých hybridních nebo elektrických vozidlech pro zlepšení výkonu.
Dostane se Pi-Pop na evropský trh?
Při jejich výrobě se nepoužívají žádné vzácné materiály, protože se vyrábějí z uhlíku, vodivého polymeru, hliníkové fólie a buničiny, což jsou materiály, pro které již existují recyklační procesy.
Není také nutné čekat, než se kolo nabije, což je další výhoda ve srovnání s klasickými elektrokoly. Výrobce také tvrdí, že životnost superkondenzátoru se pohybuje od 10 do 15 let ve srovnání s pěti nebo šesti lety u lithiové baterie.
Kolo – již ve třetí generaci – se nyní montuje ve francouzském Orléansu. Společnost v současné době vyrábí 100 kol Pi-Pop měsíčně a do konce roku 2024 jich plánuje vyrábět měsíčně až tisíc.
„V roce 2025 se chceme zaměřit na evropský trh a v současné době jednáme o možném financování,“ uvedl Lelièvre. Pro společnost by to mohla být obrovská příležitost, protože podle údajů Eurostatu se do EU ročně dováží 1,2 milionu elektrokol a 5,2 milionu neelektrických kol, což je pětkrát více než se vyváží.
Zdroj náhledové fotografie: KBO Bike / Unsplash, zdroj: Euronews
pecka, konečně uvedl nekdo superkondenzatory do užitečné praxe
To těžko. Na kole se brzdy používají minimálně. Šlapat do zásoby je taky ptákovina.
To, že to není moc k vidění u nás, neznamená, že se to nepoužívá. Třeba u elektrické trakce (různé tramvaje a trolejbusy) se používá v kombinaci s akumulátory. Vozidlo se dobíjí ve stanicích a superkondenzátory se používají pro rychlé změny (rekuperace, rozjezdy, okamžité sdílení energie s jiným vozidlem na stejné trati). Akumulátoru totiž trvá pár minut než se plně rozjede chemická reakce při nabíjení. Toky el. energie řídí procesor. Před několika lety jsem na tohle téma předkládal popis patentu pro jednu agenturu.
To u nás nikdy nebude, a důvod si stát vždycky najde. Tady je potřeba vydělávat a občany dojit za taždou blbost. A pokud to tu bude, bude to stát takový ranec, že to koupí jeden ze stovky.
Vážený pane, nebyl bych tak nadšen, kdo rozumí trochu elektrice, tak chápe, že nějaký velký výkon to mít nebude, ale zato pořizovací cena zařízení bude špičková (tudíž se napakuje akorát výrobce). Navíc ztráty při převodu na nějaké střídavé napětí budou vyšší nez si dokážete představit. Pokud by to bylo tak snadné, tak již dávno “lovíme blesky” jezdíme a svítíme na ně.
Kdo trochu rozumí elektrice, tak ví, že tam není zapotřebí žádný převodník na střídavé napětí. Baterie, motor i kondenzátor jsou na stejnosměrné napětí. Ale protože to není perpetum mobile, tak pokud nedodáme energii navíc, což je nabití baterie ze zásuvky, budeme jí muset nahradit vlastní energií – šlapáním. Část “šlapacího” výkonu se použije na nabití kondenzátoru. Takže celkově… nula od nuly pojde.
Je vidět, že v elektronice se moc nevyznáte. Motory se dnes zásadně vyrábí jako třífázové s elektronickou PWM komutací, tedy teoreticky bezeztrátovou. Se zbytkem lze souhlasit.
Pro Prahu dokonalý : sjet z kopce a pak kolo hodit do Vltavy!
Poslal bych autora článku na zmíněném technickém zázraku na cestu po většině Evropských měst. A uvidíte, už o něm neuslyšíme.
Přitom by stačilo, aby projektanti projektovali silnice a cyklostezky jen s kopce dolů. Nebylo by třeba žádných elektrokol s bateriemi a elektrokol se superkondenzátory.
Blbý je, když to mám do práce do kopce …
Ale z práco to máte z kopce, blbý je, že do druhého dne, nevím, asi ten kondenzátor nevydrží.
Oceňuji inovaci. Ale za sebe bych se bál. Moc bál. Superkond ani tak nehoří jako spíš exploduje. A hroznou silou k tomu. Samozřejmě jen když dojde ke zkratu, buďme klidní..🤣
Takže kvůli padesáti metrům stoupání – kde vám to pomůže – se budete mořit na rovině nabíjením? Totální blbost.. O kolik težší bude to kolo? Jistě jste zaznamenali že už se nedělají kola s dynamem na svícení… Ono to je při jízdě znát když zapnete dynamo – a to táhlo jen cca 3W! A to na nabití rozhodně nestačí…
Sice to vyrobilo 3W ,ale mechanický ekvivalent byl cca 60W. Proto to bylo tak znát. A byl to alternátor ne dynamo, vyrábělo to střídavý proud. Dnešní alternátory, třeba Shimano co se používá u městských kol v ose předního kola už takový mechanický odpor nemá.
Kravina
Superkondezatory maji male vybijeci a nabijeci proudy,dost velke ztraty a hmotnost/kapacita taky nic moc.Proc se to asi nepouziva….