- Víme, jak vypadá měsíční povrch
- Méně jasné je, že netušíme, jak přesně vznikl
- Možnou odpověď nabízí nový výzkum amerických vědců
Měsíc má specifický povrch a vědci právě přišli na to, proč tomu tak je. V nové studii naznačují, že se jeho plášť převrátil vzhůru nohama. To, co bylo na vrcholu zemského satelitu, se dostalo pod něj a to, co bylo pod ním, vystoupalo na povrch, píše server Science Alert.
Nepřehlédněte: „Váš iPhone byl napaden.“ Apple varuje před útokem nebezpečného viru, který se v mobilu chová jako špion
Záhadný povrch Měsíce
O převrácení měsíčního pláště přemýšlejí vědci již desítky let, ale teprve až nyní získali důkazy, které tuto teorii potvrzují. Výzkumníci pod vedením Weiganga Lianga a Adriena Broqueta z Arizonské univerzity zkombinovali počítačové simulace a data, aby ukázali, jak oceány magmatu během miliard let klesaly a znovu vystupovaly na povrch Měsíce, než vytvořily jeho současný povrch. „Náš Měsíc se doslova obrátil naruby,“ říká spoluautor studie Jeff Andrews-Hanna.
Experti navíc přesně datovali dobu, kdy k tomuto převrácení došlo: přibližně před 4,22 miliardami let, krátce poté, co se Měsíc zformoval z kusu Země, který se odlomil během prudké srážky na počátku historie sluneční soustavy.
Většina poznatků o původu Měsíce pochází z analýz vzorků hornin odebraných astronauty programu Apollo před více než 50 lety a z teoretických modelů. Vzorky čedičových lávových hornin vykazovaly překvapivě vysoké koncentrace titanu, zatímco pozdější družicová pozorování zjistila, že tyto vulkanické horniny bohaté na titan se nacházejí především na blízké straně Měsíce. Až doposud však zůstávalo záhadou, jak se tam dostaly.
NASA chystá lunární kolonii
Vzhledem k tomu, že Měsíc vznikal rychle a za horka, byl pravděpodobně pokryt globálním magmatickým oceánem. Jak roztavené horniny postupně chladly a tuhly, vytvořily měsíční plášť a charakteristickou světlou kůru. Hlouběji pod povrchem však mladý Měsíc v rovnováze rozhodně nebyl. Studie naznačuje, že poslední zbytky magmatického oceánu vykrystalizovaly v husté minerály včetně ilmenitu, minerálu obsahujícího titan a železo.
„Protože jsou tyto těžké minerály hustší než plášť pod nimi, vytvářejí gravitační nestabilitu a dalo by se očekávat, že tato vrstva se bude propadat hlouběji do nitra Měsíce,“ vysvětluje Weigang Liang. „V minulosti tento hustý materiál klesl do nitra, smísil se s pláštěm, pak se roztavil a vrátil se na povrch v podobě lávových proudů bohatých na titan.“
Dosud však existuje jen málo fyzikálních důkazů, které by osvětlily přesný sled událostí během této kritické fáze měsíční historie, a v detailech toho, co se odehrálo, mezi vědci stále panuje mnoho neshod.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert, Nature Geoscience