- Vědci mají důvod k radosti
- Objevili nejstarší mapu hvězd na světě
- Jde o dílo řeckého astronoma Hipparcha?
Před více než 2000 lety zmapoval řecký astronom Hipparchos hvězdy a jeho katalog byl dlouhou dobu považován za první pokus lidstva přiřadit hvězdným tělesům souřadnice. Navzdory slávě řeckého učence se o existenci tohoto důležitého díla vědělo pouze díky spisům jiného slavného astronoma, Claudia Ptolemaia, který sestavil svůj nebeský inventář až o 400 let později.
Nepřehlédněte: Vědec místo hvězdy blízké Slunci sdílel kolečko salámu. Nachytal tísíce lidí
Objevili 2000 let starou Hipparchovu mapu
Hipparchos byl astronom, o němž se ve vědeckých kruzích stále vedou diskuze. A má to svůj důvod. Řecký učenec totiž významně přispěl astronomii svými přesnými měřeními, konstruoval nové měřicí přístroje a řadu starých zdokonalil. Někteří mu připisují i astroláb, nástroj, který se velmi rozšířil ve středověku a renesanci.
Během svého života Hipparchos napsal hned několik děl. Nejvíce pozornosti přitahoval podrobný katalog hvězd a planet, v němž popsal více než 800 vesmírných objektů. Ve své práci jako první člověk v historii zkombinoval přesné pozorování, geometrii a aritmetiku. Mnozí ho proto považují za největšího astronoma starověkého Řecka.
Zdá se, že části jeho hvězdné mapy, o které se věřilo, že je nadobro ztracena, se teď objevily v Codexu Climaci Rescriptus, knize syrských textů napsaných v 10. nebo 11. století. Její pergamenové stránky byly v průběhu staletí seškrábávány, aby mohly být znovu použity (v té době běžná praxe), ale naštěstí stále nesou viditelné stopy dřívějšího textu.
Tento konkrétní palimpsest pochází z řeckého pravoslavného kláštera svaté Kateřiny na Sinajském poloostrově v Egyptě, ačkoli většinu listů kodexu je ve vlastnictví soukromé Muzeum Bible ve Washingtonu.
A mysterious 'star map' long thought lost has finally been discovered, after a 2000-year search saw it fall into myth and legend.https://t.co/vObG61NVx0
— Daily Star (@dailystar) October 21, 2022
Hvězdy skryté pod pergamenem
Věci z Early Manuscripts Electronic Library v Kalifornii a Lazarus Project se na kodex společně podívali a po provedení multispektrálního zobrazování, které funguje podobně jako rentgen, objevili řecký text zvýrazněný červenou barvou pod černým syrským písmem. Vědci ze Sorbonne Universite a University of Cambridge pak dokázali dokonce rozluštit popisy čtyř souhvězdí.
Z jejich zjištění vyplývá, že se podařilo nejen znovu objevit Hipparchovu kartografii, ale výzkum přinesl i jedno zásadní zjištění – odhalené číselné důkazy jsou v souladu se skutečnými hvězdnými souřadnicemi.
Hipparchův katalog by tak byl přesnější než mnohem novější Ptolemaiova astronomická příručka Almagest, i když vědci uznávají, že zatím pracují s malým vzorkem a že v částech katalogu hvězd, které se nedochovaly nebo dosud nebyly odhaleny, mohou existovat významné chyby.
Zdroj náhledové fotografie: Sophie Louisnard / Unsplash, zdroj: CNET