Teleskop Jamese Webba

Ve vesmíru jsme možná skutečně sami. Data z Webbova teleskopu vědce znervózněla

  • Jsme ve vesmíru sami nebo se jen díváme špatným směrem?
  • Lidstvo na tuto otázku hledá odpověď od nepaměti

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) by odhalil stopy inteligentního života na Zemi, pokud by nás pozoroval z jiné hvězdné soustavy v Mléčné dráze, vyplývá to z nové vědecké studie. Toto zjištění vzbuzuje naději, že nejmodernější kosmický aparát může najít jiné vyspělé civilizace, pokud se podívá správným směrem ke vzdáleným světům v naší galaxii.


Nepřehlédněte: Zásadní objev: NASA se na Marsu podařilo vyrobit kyslík. Psovi stačí na 10 hodin dýchaní


Jsme ve vesmíru sami?

Webbův teleskop (JWST) se převážně dívá do nejhlubších částí vesmíru a hledá indicie o tom, jak se formoval raný vesmír. Jedním z vedlejších cílů aparátu je také analýza atmosfér blízkých exoplanet, tedy planet mimo sluneční soustavu, s cílem hledat plyny produkované biologickým životem, tzv. biosignatury, a chemické látky produkované vyspělými mimozemskými civilizacemi, tzv. technosignatury.

Přestože se jedná o nejpokročilejší a nejdražší teleskop v lidských dějinách, stále nebylo jasné, jak dobře je schopen detekovat známky inteligentního života. Aby vědci na tuto otázku odpověděli, rozhodli se otestovat, zda by dokázal úspěšně odhalit inteligentní život na jediné planetě ve vesmíru, o níž je známo, že je obyvatelná a v současnosti obydlená – na Zemi.

V nové studii, která byla publikována na serveru arXiv, vědci pořídili spektrum zemské atmosféry a záměrně snížili kvalitu dat, aby napodobili, jak by vše vypadalo pro pozorovatele vzdáleného od nás desítky světelných let. Tým pak použil počítačový model, který kopíroval možnosti senzorů JWST, aby zjistil, zda sonda dokáže detekovat klíčové biosignatury a technosignatury, jako jsou metan a kyslík, které produkuje biologický život, a oxid dusičitý a chlorofluorouhlovodíky (CFC), které produkuje člověk.

Výsledky ukazují, že JWST by odhalil všechny klíčové znaky neinteligentního a inteligentního života v atmosféře naší planety. Vědci poznamenávají, že kvalita pozměněného souboru dat byla zhruba stejná jako u pozorování planet v hvězdném systému TRAPPIST-1, který obsahuje sedm exoplanet obíhajících kolem červeného trpaslíka vzdáleného od Země přibližně 40 světelných let.

Výzkumníci se na základě toho domnívají, že teleskop by měl být schopen odhalit život nebo mimozemské civilizace na exoplanetách ve vzdálenosti do 40 světelných let od Země. Tým se však domnívá, že JWST by mohl detekovat známky mimozemského života až do vzdálenosti 50 světelných let.

Hvězda, planeta
Zdroj: NASA

Webb by našel známky inteligentního života na Zemi

Podle projektu EDEN, mezinárodní astronomické spolupráce zaměřené na hledání potenciálně obyvatelných planet v blízkosti Země, bylo v okruhu 50 světelných let od Země oficiálně objeveno pouze asi 20 exoplanet, ale na základě počtu předpokládaných hvězd v této oblasti vesmíru odborníci předpokládají, že v dosahu JWST může být ve skutečnosti až 4 000 exoplanet.

JWST od svého uvedení do provozu již učinil několik zajímavých objevů. Například detekoval vodu na exoplanetě GJ 1214b o velikosti Neptuna, která je od Země vzdálena asi 40 světelných let, a zjistil, že TRAPPIST-1b, druhá nejbližší exoplaneta v systému TRAPPIST-1, pravděpodobně nemá kvůli extrémnímu teplu vůbec žádnou atmosféru. Sonda rovněž zahlédla gigantickou prachovou bouři v atmosféře VHS 1256 b, „superjupiterské“ exoplanety vzdálené 40 světelných let od Země.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, arXiv

Total
0
Shares
20 komentářů
  1. 50 světelných let je skoro za rohem. V tomto okruhu bude možná život, ale primitivní. Inteligentní život může být mnohem dále, v každé galaxii možná jednotky případů nebo v některých galaxiích vůbec žádný. Na celý vesmír to ale stále může být obrovské množství civilizací.

    1. Ano ale naši dnešní technologií to stejně pořádně nezjistíme.Na sto procent to budeme vědět až se sami vydáme do hlubin vesmíru. Hledat nové světy zkoumat a poznávat nové civilizace.

      1. Dle mého selského rozumu to vidím následovně: jak bylo v článku napsáno, Webbův teleskop se převážně dívá do nejhlubších částí vesmíru. Což by nejspíš znamenalo, že by měl objevit starší, potažmo vyspělejší civilizace s pokročilejšími technologiemi. Dost bych se divil, kdyby tyto civilizace chtěli aby je naše civilizace, nazýváme se vyspělou a přitom jsme schopni se sami navzájem likvidovat, abychom je objevili. Co když disponují možnostmi jak se před naším pátráním maskovat 🤔 Natočil bych teleskop opačným směrem a třeba objevíme prvoka, kterému je naše počínání šuplík 😎

  2. Hehe, no on bude asi trochu rozdílek mezi tím, jaké stopy po sobě zanechává “náš život” a jaké po sobě může nechat jiná, celkem libovolná forma života. Takže kluci nejspíš ani nevědí, co by tak měli hledat. A nejsem si jist, zda “hledání nějaké anomálie” je cesta, která musí vést k úspěchu. Rozhodně ale nemůže vést k vyloučení “existence hledaného” 🙂

  3. Hledají život s projevy pozemského. To, že si jiný neumíme představit – a tedy ani detekovat, není chyba případného jiného života, ale naše.

    1. Souhlas. Věda jde stále vpřed a kdo ví, co zjistíme zítra, nebo za pár let natož desetiletí…. tedy pokud se mezitím nevyhubíme🤔

  4. Tak dnes už přece víme, že vesmír je pravděpodobně jen hologram. Asi tam tvůrci budou muset nějaké mimozemšťany nejprve přidat, abychom je objevili.

  5. 50 svět. let, to zatím stačí. Jak dlouho bychom tam letěli? Až poletí na Mars tak ani nevylezou z modulu jak budou zesláblí. Z

  6. Zivot tam byt muze, akorad ne podobny tomu nasemu, kdyz to reknu s nadsazkou plavat ryby nebo jina primitivnejsi stvoreni na exoplanetach tezko uvidi. Na druhou stranu vse co je dal nez je mistni skupina galaxii se od nas vzdaluje tak rychle, ze by mimozemstanci museli mit zpusob jak cestovat rychleji nez svetlo, aby se k nam potazmo my k nim mohli dostat. Duvodem je jednoduse to, ze se v urcite vzdalenosti od nasi galaxie vesmir rozpina tak rychle, ze ani rychlost svetla neni dostacujici na mezi galakticke navstevy.

  7. Je nesmysl extrapolovat celý vesmír z nedalekého okolí.
    Pro příklad uvedu malý důkaz, že mýliti se je snadné. Číslo 31 je prvočíslo, číslo 331 je prvočíslo, číslo 3331 je prvočíslo, číslo 33331 je prvočíslo, číslo 333331 je prvočíslo, číslo 3333331 je prvočíslo, číslo 33333331 je prvočíslo, číslo 333333331 je prvočíslo? Ne není! (/17)

  8. Vaše techlogie je dobrá ale není až tak dobra to znamená že sme cca pomalý milion pozadu let
    To znamená že to ne pochopíte
    Je známo kvantová fyzika a chemie a matematika
    Ale i čas a světlo napětí energie… to asi člověk nepochopí nejsem samí stačí portál neboli červi díra
    Když letí té doni par turbulencí a pak ticho pak krásná koule fialová život který tu máme je i tam jen trochu velký a min nebezpečí jsou miromirovni věřte nebo ne jednou se tam všichni sejdem

    1. Myslím, že většina lidí bude muset vynaložit trochu úsilí už jen k dešifrování vašeho textu.

  9. Předně je potřeba říci, že se jedná o exoplanety mnohdy více rozměrné než je naše Země. Dále, že se jedná o okruh cca okolo 40 světelných let a nalezených jich bylo zatím jen jednotky. No a na konec, doba, kterou se šíří světlo až k nám je konečná. Naše civilizace funguje cca 300 let na bázi silné mechanizace. To znamená, že aby si někdo všiml, že se u nás něco děje a má to inteligentní znaky, tak to budou světy cca do poloviny této hodnoty. Tedy o nás budou vědět pouze civilizace do vzdálenosti 150 světelných let, pokud tam nějaké jsou. Jsou to navíc jen mé odhady nikoliv fakta.
    Když tyto předpoklady aplikujeme na hledání života a civilizací, tak první život, který nalezneme, bude určitě primitivní, protože z hlediska vývoje jsou tyto organismy na planetě suveréně nejstarší.

  10. Co chci říct je to když dokážou sem doletět a sminuti odletět tak jsi mislym že lidstvo ne mám ani pojem co se děje a to svěči že sme o dost pozadu ale už to tak nebude nebo už našly jejích technologie
    Dám příklad mí máme naftu a benzín a voní máj tekutou umělou inteligencí a mimo zemské sloučeniny pronich je milion let jako rok nebo 2 roky co je nemožné je možné
    Tak že jsi mislym že dokážou nemožné

    1. Nemožná je tvoje čeština. Pokud je ve vesmíru něco inteligentního, tak jsme pro ně my ti primitivové. Kolik lidí včetně tebe neumí ani psát? Bude to velké procento. Asi by se mimozemšťané divili, jací jsme jednoduchý.

  11. Zbytečná práce, zbytečný nákladný výzkum. Kolonizace blízkého vesmíru (Měsíc, Mars, stálá základna, těžba (Fe, Ni) z asteroidů) to ano, životní prostor, zdroje, suroviny. Ke hvězdám
    asi tak za 1000 let.

  12. Každých cca 100let člověk pomocí přístrojů ,,vidí,, dál a dál.
    A pořád jsou nějaké nové převratné objevy! To je dle mého názoru dobře.
    Je-li vesmír skutečně nekonečný a já věřím že ano,tak ,,jednoho,, dne bychom měli najít jiné ,,společnosti,, .
    Otázka je,jak se oni k nám popř. my k nim budeme chovat!
    Doufám,že jak oni tak my už budeme natolik zralí,že nějaká ta fackovačka v jakémkoliv měřítku nikoho ani nenapadne!

Comments are closed.