- Webb prováděl pozorování atmosféry žhavého plynného obra po dobu téměř 10 hodin
- V atmosféře exoplanety WASP-17b objevil křemenné krystaly
Teleskop Jamese Webba (JWST) nezahálí. Zatímco minulý měsíc pořídil působivý snímek duhově zbarveného „světelného meče“, nyní se objevila zpráva, že zaznamenal přítomnost drobných křemenných nanokrystalů v atmosféře žhavého plynného obra WASP-17 b.
Nepřehlédněte: Nejmohutnější zaznamenané zemětřesení na Marsu nezpůsobil pád meteoritu, zjistila NASA
Senzační! říkají nadšení vědci NASA
WASP-17 b se nachází zhruba 1 300 světelných let od Země a je řazen do kategorie horkých jupiterských světů. Kolem své mateřské hvězdy oběhne jednou za 3,7 pozemského dne. Exoplaneta je díky blízkosti ke své hvězdě a slapovému uzamčení vystavena obrovskému záření a mimořádně vysokým teplotám.
„Díky pozorování z Hubbleova dalekohledu jsme věděli, že v atmosféře planety WASP-17b musí být aerosoly, drobné částice tvořící mraky nebo opar, ale nečekali jsme, že budou tvořeny křemenem,“ uvedl Daniel Grant z Bristolské univerzity ve Velké Británii a autor studie, kterou publikoval časopis Astrophysical Journal Letters.
Grant a jeho kolegové sledovali exoplanetu pomocí přístroje JWST pro střední infračervenou oblast (MIRI). Když se pohybovala před svou hvězdou z pohledu teleskopu, aparát detekoval světlo, které bylo blokováno samotnou plynnou planetou, ale částečně pohlcováno atmosférou. Výsledkem takových měření bylo tzv. transmisní spektrum, kdy byly určité vlnové délky blokovány konkrétními molekulami atmosféry.
WASP-17b je exoplaneta tvořená převážně vodíkem a heliem. Kromě toho Webbův citlivý přístroj detekoval i oxid uhličitý, vodní páru a na vlnové délce 8,6 mikrometru absorpční signaturu čistých krystalů křemene. Vědci říkají, že tyto krystaly mají tvar špičatých šestibokých hranolů, jako má křemen na Zemi, ale jen velikost 10 nanometrů.
Webb se znovu vytáhl
„WASP-17b je extrémně horký a tlak, při kterém se křemenné krystaly tvoří vysoko v atmosféře odpovídá asi jedné tisícině toho, co zažíváme na povrchu Země. Za těchto podmínek mohou pevné krystaly vznikat přímo z plynu, aniž by nejprve prošly kapalnou fází,“ vysvětlil Grant.
Křemičitany nejsou ničím výjimečným – všechna kamenná tělesa ve sluneční soustavě jsou z nich složena a již dříve byly zjištěny v atmosférách horkých exoplanet Jupiteru. V jejich případech se však jednalo o složitější, na hořčík bohaté krystaly olivínu a pyroxenu.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, Interesting Engineering