Mars

Smiluje se Slunce nad osudem Země? Nový objev dává naší planetě nepatrnou naději

  • Zpozorovali planetu, která obíhá velmi těsně kolem červeného obra.
  • Objev dává Zemi naději, že přečká rozpínání Slunce.

Samuel Grunblatt, astrofyzik z Univerzity Johnse Hopkinse, narazil při hledání obřích hvězd hostících velké světy na podivně nafouklou planetu, která je menší, žhavější a starší, než se předpokládá. „Nečekali jsme, že najdeme mimozemský svět, který takto vypadá,“ říká překvapeně.


Nepřehlédněte: „Září jako 500 bilionů Sluncí“. Vědci objevili nejpekelnější místo ve vesmíru


Přežije Země sluneční teror?

Ve skutečnosti by extrasolární planeta Phoenix neboli „exoplaneta“ měla být holou slupkou vzhledem k blízkosti své hvězdy TIC 365102760, která se nachází 1 800 světelných let od Země, ale není tomu tak.

Nový objev naznačuje, že Země a ostatní planety v naší sluneční soustavě se mohou vyvíjet jinak, než se dosud předpokládalo, píše se ve studii, kterou otiskl časopis The Astronomical Journal. Obíhání tak blízko masivní hvězdy by mělo exoplanetu už dávno usmažit, ale ona se navzdory všem protivenstvím nevzdává. „Nález planety, která má velikost Neptunu v tak intenzivním prostředí, je vskutku překvapivý,“ vysvětluje Grunblatt. „Naší otázkou tedy je, jak si udržela atmosféru? To je něco, na čem stále pracujeme.“

Na základě dat z družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vědci vyvinuli vlastní postup pro vyhledávání obřích hvězd. Sonda umí dobře rozpoznat planety s nízkou hustotou, které na své oběžné dráze přecházejí před hostitelskými hvězdami, čímž snižují jejich jasnost. Tým odfiltroval nežádoucí světlo na snímcích získaných sondou NASA a zkombinoval je s dalšími měřeními z observatoře W. M. Kecka na Havaji, která sleduje drobné kmitání hvězd způsobené obíhajícími planetami. Tímto způsobem experti nalezli několik hvězdných systémů s opravdu velkými planetami.

Astronomové se domnívají, že atmosféra exoplanety Phoenix byla mnohem vzácnější v době, kdy se její hostitelská hvězda více podobala Slunci. Když však zestárla a přeměnila se v červeného veleobra, následné silné záření způsobilo expanzi atmosféry.

NASA, planeta
Zdroj: Johns Hopkins University

Vysušená a sterilizovaná

Naše vlastní Slunce se dostane do fáze červeného obra přibližně za šest miliard let, kdy mu dojde palivo a jeho jádro se smrští. Jak se naše hvězda potká se svým osudem, bude se rozpínat a pohlcovat vnitřní planety sluneční soustavy. Tato teorie předpokládá, že záření zbaví Zemi atmosféry dlouho předtím, než ji Slunce zcela pohltí. Nový objev však naznačuje alternativní konec.

„Říká nám to, že atmosféra může přežít až do poslední fáze, kdy se planeta prakticky nachází uvnitř hvězdy,“ uvádí Grunblatt. „To má závažné důsledky pro všechny vývojové kroky, které k tomu vedou.“ Přítomnost zemské atmosféry například určuje, kdy by se ze všech oceánů planety trvale vypařila voda. Naznačuje také, jak dlouho může život na Zemi přežít, když se Slunce dostane do své závěrečné fáze.

„Doufáme, že když získáme další poznatky o populaci obrů tranzitujících přes obří hvězdy, budeme schopni lépe pochopit vývoj sluneční soustavy jako celku,“ uzavírají vědci ve studii.

Zdroj náhledové fotografie: AlanFrijns / Pixabay, zdroj: Gizmodo, Astronomical Journal

Total
0
Shares
1 komentář
  1. Skoro vždy vědci popírají své dřívější názory. V tomto jsem proto zcela v klidu. Ale na jinou planetu se část lidstva jistě přemístí nějakou obří raketou, warpem. Nebo několika raketami. A možná, že naši příbuzní – ti z budoucnosti, s námi mají úplně jiné úmysly.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..