Černá díra

„Září jako 500 bilionů Sluncí“. Vědci objevili nejpekelnější místo ve vesmíru

  • Vědci zkoumají velmi starý kvasar
  • Je extrémně jasný, říkají

Vědci z Australské národní univerzity objevili nejrychleji rostoucí černou díru, jejíž hmotnost je asi 17 miliardkrát větší než hmotnost Slunce. Podle studie denně pohlcuje tolik hmoty, kolik se jí nachází v celé naší sluneční soustavě.


Nepřehlédněte: Brzy nás čeká magická podívaná: Noční obloha nad Českem po 80 letech znovu zazáří, ale ne díky Měsíci


Vědci našli nejjasnější objekt ve vesmíru

Mezinárodní tým astronomů pod vedením odborníků z Australské národní univerzity (ANU) objevil nejrychleji rostoucí černou díru, jaká kdy byla pozorována. Každý den se zvětšuje o ekvivalent jednoho Slunce a její hmotnost je asi 17 miliardkrát větší než hmotnost naší životadárné hvězdy.

Nenasytné monstrum se ukrývá v kvasaru, vířící bouři obklopující aktivní supermasivní černou díru v centru galaxie vzdálené 12 miliard světelných let od Země. Hlavní autor studie a docent ANU Christian Wolf studie publikované v časopise Nature Astronomy vysvětluje, že výjimečná černá díra vytváří hmotu ze svého okolí.

„Tato černá díra pohltí za jediný den tolik hmoty, kolik jí je v celé naší sluneční soustavě – Slunce a všechny planety dohromady. Akreční disk (veškerý materiál čekající na pohlcení) je tak masivní, hustý a horký, že začne jasně zářit, a to je světlo, které vidíme,“ řekl s tím, že tento akreční disk je neuvěřitelně velký, má průměr sedm světelných let, což je 1,5krát více než vzdálenost naší sluneční soustavy od Alfy Centauri, nejbližší hvězdy na obloze.

Jak moc jasně mohou kvasary zářit, je otázka, kterou objev objektu J0529-4351 soustavou teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře staví do úplně nového světla. Tento extrémně zářící kvasar vědci poprvé zahlédli už v 80. letech. Doposud jej však považovali za hvězdu, což je u těchto objektů běžný omyl. Wolf říká, že upřímně pochybuje, že ho někdy něco překoná.

„Je to nejsvítivější objekt, o kterém nyní ve vesmíru víme,“ poznamenal. Znalosti vědecké komunity o černých dírách jsou poměrně omezené a odborníci nevědí nic o tom, co se nachází v jejich nitru. Astrofyzici popisují černé díry jako útvary, které mají pouze dvě vlastnosti: hmotnost a rotaci. To jsou jediné věci, které mohou změřit – vše ostatní je neznámé, včetně toho, co se uvnitř černých děr odehrává.

Černá díra
Zdroj: NASA

Září jako 500 bilionů Sluncí

Astrofyzik Brian Schmidt říká, že pozoruhodný objev je důležitý pro rozšíření znalostí o černých dírách. Důvodem, proč je ohromující, je podle něj samotný fakt, že něco takového ve vesmíru vůbec existuje.

„Zdá se, že tato věc je něco velkého a nadmíru aktivního. Bylo by skvělé, kdybychom zjistili, co se s černými dírami děje, protože existuje mnoho dohadů, proč jich je ve vesmíru tolik – a tak velkých,“ dodal. Autoři studie se domnívají, že černá díra v centru kvasaru J0529-435 se nachází poblíž Eddingtonovy meze – navrhované horní hranice hmotnosti hvězdy nebo akrečního disku. Bude však zapotřebí dalšího výzkumu a pozorování, aby s jistotou zjistili, zda tomu tak skutečně je.

Rekordní kvasar 2157-3602 leží přibližně 12 miliard světelných let od Země. Je tu však něco, co jej odlišuje od ostatních kvasarů – přestože je velmi daleko, lze jej ze Země pozorovat pomocí dalekohledu se středně velkým objektivem. Pouhým okem ho vidět nelze, ale vzhledem k jeho vzdálenosti od naší planety je podle výzkumníků působivé, že jej lze spatřit obyčejným hvězdářským dalekohledem.

Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: CNN, Guardian, IFLScience, New Scientist, Nature Astronomy

Total
0
Shares
6 komentářů
  1. Nebylo to tak před 12ti miliardami let, tzn dnes zcela jinak?

    1. Konečně televize s pořádně dlouhým záznamem…:-)

    1. 12 miliard let starý záznam. Každý den pohltí materiál o velikosti sluneční soustavy. Takže v současnosti je o 4380 miliard slunečních soustavy hmotnejsi a asi i drobet svitivejsi. A asi čím je hmotnejsi, tím bude hladovejsi. Takže už nás nejspíš dávno sežral. 😁

  2. 12 miliard let starý záznam. Každý den pohltí materiál o velikosti sluneční soustavy. Takže v současnosti je o 4380 miliard slunečních soustavy hmotnejsi a asi i drobet svitivejsi. A asi čím je hmotnejsi, tím bude hladovejsi. Takže už nás nejspíš dávno sežral. 😁

Comments are closed.