- Sonda zachytila měsíc Io tak, jak jsme ho ještě nikdy neviděli!
- Podívejte se na jeho povrch zjizvený ohnivými sopkami
Sonda Juno, která v roce 2016 vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, poslala na Zemi další mimořádné fotografie. Fantastické snímky měsíce Io – jako už mnohokrát předtím – zveřejnila americká vesmírná agentura NASA.
Nepřehlédněte: Vědci zachytili zakódovaný signál z Marsu. Kdo ho poslal a co to znamená pro lidstvo?
Jupiterův vulkanický měsíc Io
Družice Juno uskutečnila svůj 51. průlet kolem Jupiteru a pořídila další úžasné snímky měsíce Io. Během poslední mise se k němu přiblížila jako nikdy předtím – prolétla od něj ve vzdálenosti pouhých 35 500 kilometrů.
Pokud se na nových fotkách zdá tento měsíc klidný, pak zdání klame. Io není jen nejvulkaničtějším měsícem obíhajícím kolem plynného obra, ale také zároveň nejvulkaničtějším světem v celé sluneční soustavě.
Některé z detailních snímků pořízených aparátem JunoCam pro snímání ve viditelném světle ukazují rudě zbarvený povrch Io zjizvený ohnivými sopkami. Infračervený pohled na měsíc pořízený během průletu sondy JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) pak ukazuje zdroj tohoto zjizvení a odhaluje četná ohniska sopečné činnosti na povrchu.
Předpokládá se, že tato extrémní vulkanická aktivita vzniká v důsledku obrovského gravitačního vlivu Jupiteru, nejhmotnější planety sluneční soustavy, který s Io hraje hru na „přetahovanou“ se svými dalšími velkými Joviánskými měsíci.
Vznikají tak obrovské slapové síly, které mají za následek mačkání a stlačování Io, což způsobuje vyboulení jeho povrchu nahoru a dolů nebo dovnitř a ven, a to až o 100 metrů.
Juno pozoruje Jupiter a jeho měsíce od roku 2016
Ještě před 51. průletem kolem Jupiteru – od příletu k plynnému obrovi v roce 2016 – urazila sonda více než 510 milionů kilometrů a uskutečnila blízká setkání se třemi ze čtyř největších měsíců planety, ledovými měsíci Europou a Ganymede a ohnivým měsícem Io.
Čtyři velké měsíce, včetně zamrzlého Callista, jsou souhrnně známé jako „Galileovy měsíce“ podle italského astronoma Galilea Galileiho, který je poprvé pozoroval v roce 1610.
Sonda Juno ve skutečnosti nebyla určena ke studiu těchto měsíců; její přístroje a senzory jsou určeny spíše ke zkoumání atmosféry a nitra Jupiteru. Navzdory tomu se této družici NASA podařilo během svých průletů kolem plynného obra shromáždit důležité údaje o Joviánských měsících a jak ukazuje nejnovější mise, tak i neuvěřitelné snímky.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space