Podívejte se na nejdetailnější fotografii Slunce

Záběry jak z jiného světa: Sonda Solar Orbiter pořídila nejdetailnější video Slunce v historii

  • Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů
  • Její aparáty pořídily detailní video povrchu hvězdy, které nyní zveřejnila gentura ESA

Evropská sonda Solar Orbiter s českými přístroji na palubě se poprvé blíže přiblížila Slunci a natočila dechberoucí video s úžasnými detaily. Upozornil na to server ScienceAlert.


Nepřehlédněte: Vědec tvrdí, že vyřešil záhadu bermudského trojúhelníku. Důvod zmizení letadel a lodí neuhádnete


Solar Orbiter nese české přístroje

Slunce je hvězda značných extrémů. Koule plná žhavého magmatu fascinuje lidstvo od nepaměti. Lépe jí porozumět má pomoci sonda Solar Orbiter, společná mise Evropské kosmické agentury (ESA), která ji vede, a amerického úřadu NASA.

Cílem 1 800 kilogramů vážícího zařízení s možným rozpětím solárních panelů až osmnáct metrů je komplexní studium Slunce. Sonda sbírá data, která mají podrobněji osvětlit některé dosud málo poznané stránky sluneční aktivity. Jedním z cílů mise je třeba objasnit, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole.

26. března se sonda dostala do bodu nejbližšího ke Slunci, tzv. perihélia neboli přísluní. Ze vzdálenosti 48 milionů kilometrů od Slunce, kde teploty dosahují 500 stupňů Celsia, se sondě podařilo natočit úchvatné záběry.

Videa, která berou dech

Slunce můžeme vidět v bezprecedentních detailech včetně fascinujícího útvaru přezdívaného „ježek“, o kterém zatím nikdo netuší, jak vznikl, a pohledů na obvykle skryté sluneční póly. Nové pozorování, pořízené vědeckými přístroji, z nichž čtyři mají původ v České republice, by mělo poskytnout dostatek informací, aby vědci lépe pochopili chování Slunce.

Hlavním cílem mise Solar Orbiter je pomoci vědcům porozumět vlivu Slunce na celou heliosféru neboli sféru slunečního vlivu definovanou slunečním větrem, jehož hranice leží za oběžnou dráhou Pluta.

Slunce je v současné době hodně aktivní, což znamená, že sonda bude vysílat na Zemi absolutní množství cenných dat o sluneční aktivitě. Do roku 2030 je naplánováno nejméně čtrnáct dalších perihélií, ve kterých se sonda přiblíží na vzdálenost pouhých 40 milionů kilometrů od Slunce. Ke korekci své polohy znovu využije průlety okolo planety Venuše.

„Jsme tak nadšeni kvalitou dat z našeho prvního perihélia,“ řekl sluneční fyzik Daniel Müller, projektový vědec ESA mise Solar Orbiter. „Je téměř těžké uvěřit, že je to jen začátek mise. Budeme mít opravdu hodně práce,“ dodal nadšeně.

Zdroj náhledové fotografie: European Space Agency

Total
0
Shares