- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Webbův teleskop (JWST) převážně hledá indicie o tom, jak se formoval raný vesmír. Jedním z vedlejších cílů aparátu je také analýza atmosfér blízkých exoplanet, tedy planet mimo sluneční soustavu, s cílem hledat plyny produkované biologickým životem, tzv. biosignatury. Nedávno změřil teplotu planety TRAPPIST-1b, o které se vědci původně domnívali, že by mohla být obyvatelná, a zjistil, že je pro život příliš horká a nemá atmosféru.
Nepřehlédněte: Američtí vědci sestrojili nejpřesnější hodiny na světě. Opozdí se jen o sekundu za 40 miliard let
Webbův teleskop pokračuje ve své misi
Před pěti lety Spitzerův infračervený dalekohled americké NASA objevil rodinu sedmi skalnatých exoplanet obíhajících kolem hvězdy známé jako TRAPPIST-1. Význam objevu spočíval v tom, že se jedná o exoplanety, tedy planety mimo naši sluneční soustavu „podobné velikosti jako Země“ a „potenciálně obyvatelné“. Nyní Webbův teleskop (JWST) změřil teplotu jednoho z těchto světů, exoplanety TRAPPIST-1b, a výsledky vědce rozhodně nepotěšily.
Astronomové použili aparát pro střední infračervenou oblast (MIRI) k hledání tepelného vyzařování planety. Zjistili, že TRAPPIST-1b je rozpálená na 232 stupňů Celsia a pravděpodobně postrádá atmosféru. „Žádný z předchozích teleskopů nenabízel takovou citlivost, aby mohl měřit tak slabé světlo ve střední infračervené oblasti,“ uvedl v prohlášení Thomas Greene z NASA.
Planeta je příliš horká, zjistila NASA
Objev sedmi exoplanet v systému TRAPPIST-1 vyvolal v astronomické komunitě velké nadšení, protože všechny vzdálené světy jsou velké přibližně jako Země a nacházejí se v obyvatelné zóně své hvězdy, tedy v oblasti, že by na jejich povrchu mohla teoreticky existovat kapalná voda.
Následujícím krokem bude zjišťování, jestli alespoň jedna ze zbývajících šesti planet poskytuje vhodné podmínky pro život, má tedy atmosféru a panují na ní přijatelné teploty. Zkoumání systému TRAPPIST-1 komplikuje skutečnost, že leží 40 světelných let (tedy 40 x 9 a půl bilionu kilometrů) od Země. Lidská sonda by k němu doletěla asi za 515 000 let.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, Nature