Teleskop Jamese Webba

Webbův teleskop vyfotil v temnotě vesmíru 100 000 let staré přesýpací hodiny

  • Teleskop Jamese Webba se znovu vytáhl
  • V dalekém vesmíru vyfotil něco nevídaného

Webbův teleskop opět fascinuje svými schopnostmi. Tentokrát pohlédl hluboko do vesmíru a pořídil snímek, který vyvolává úžas nejen u odborníků. Zachycuje totiž gigantické éterické přesýpací hodiny s oranžovým a modrým prachem.


Nepřehlédněte: Samsung stoupá v žebříčku nehloupějších hesel. Důvodem jsou populární telefony


Webb se znovu předvedl

Velmi mladá hvězda, známá jako protohvězda L1527, je skryta v temnotě vesmíru v hrdle kosmických přesýpacích hodin. Dechberoucí mračna vznikají v důsledku srážek materiálu vyvrženého z hvězdy s okolní hmotou. Podle vědců se nejhustší prach nachází v oranžových oblastech, zatímco nejřidší víří v místech, kde na snímku vidíme modrou barvu.

Úchvatná barevná oblaka jsou viditelná pouze v infračerveném světle, takže předtím, než je zachytila Webbova kamera pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam), nebyla vědci nikdy spatřena, uvádí NASA.

NASA, Webb
Zdroj: NASA

Dechberoucí pohled

Protohvězda, která je stará 100 000 let a nachází se v nejranější fázi formování hvězd, zatím není schopna generovat vlastní energii. Okolní černý disk, který je velký asi jako naše sluneční soustava, ji však zásobuje důležitým materiálem, dokud nedojde k jaderné fúzi. L1527 se nachází v molekulárním mračnu Taurus, hvězdné školce, kde jsou stovky téměř zformovaných hvězd ve vzdálenosti asi 430 světelných let od Země.

Galaxie IC 1623, Webb
Zdroj: NASA/ESA/CSA

V poslední době se jedná o další dechberoucí snímek z teleskopu Jamese Webba. Před několika týdny poslal vědcům fotografii objektu IC 1623, což není žádné jedno vesmírné těleso ani jedna galaxie – ve skutečnosti jde hned o dvě galaxie, které se spojují v masivní galaktické fúzi a produkují hvězdy dvacetkrát rychleji než naše Mléčná dráha.

Obě galaxie jsou od Země vzdáleny asi 270 milionů světelných let a nachází se v souhvězdí Cetus. Astronomové se domnívají, že při jejich splynutí může vzniknout také supermasivní černá díra, která však na krásném snímku není vidět.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert

Total
18
Shares
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..