- Webbův teleskop našel nejvzdálenější galaxii.
- Vznikla ve chvíli, kdy se zrodil vesmír.
Astronomové pomocí Webbova vesmírného teleskopu objevili galaxii, která vznikla jen asi 90 milionů let po velkém třesku. Je tak skoro o 200 milionů let starší než nejstarší dosud známá galaxie, píše server New Scientist.
Nepřehlédněte: Na planetě u TRAPPIST-1 může být víc kapalné vody než na Zemi. NASA pátrá po mimozemském životě
Galaxijní rekordmanka
Pokud by galaxie pojmenovaná Capotauro existovala ještě dnes, nacházela by se od nás 35 miliard světelných let daleko – díky tomu, že během té dlouhé doby se vesmír a s ním i vzdálenosti mezi všemi objekty v něm podstatně zvětšily.
Pokud je to však skutečně galaxie, což není zatím na sto procent jisté, to vědci ještě musí prověřit, je to nutně galaxie dost záhadná. A také galaxie téměř na hranici našich současných pozorovacích schopností.
NASA čeká na potvrzení
Jestliže se existence Capotauro nakonec potvrdí, půjde o objev, který představuje zásadní skok kupředu v pozorovací kosmologii. Galaxie, která dnes pravděpodobně ani neexistuje ve své dřívější podobě, by odborníkům mohla pomoci zodpovědět některé otázky o tom, jak vypadal vesmír ve svých úplných počátcích.
Vznikla totiž v období, kdy kosmos byl ještě v chaotickém počátečním stadiu – plný horkého plynu a bez větší struktry.
Navzdory nadšení jsou však astronomové Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA) opatrní. Současná analýza Capotauro je založena na fotometrických datech, která poskytují jen hrubý odhad vzdálenosti na základě barvy a jasu.
K potvrzení identity galaxie potřebují vědci spektroskopické informace, které rozkládají světlo na podrobné vlnové délky a poskytují přesné informace o složení a červeném posunu.
Fantastický Webbův teleskop
Observatoř v hodnotě deseti miliard dolarů – největší a nejvýkonnější dalekohled, který byl kdy vyslán do vesmíru – se nachází na oběžné dráze kolem Slunce ve vzdálenosti 1,6 milionů kilometrů od Země. Jeho plný vědecký provoz byl zahájen v roce 2022 a NASA od té doby zveřejnila řadu oslnivých snímků vesmíru.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: New Scientist
Astronomové i fyzici se v mnoha věcech mílí.
1. Nelze vidět do středu vesmíru, protože jsme jen částí vesmíru s elementárně totožnou frekvencí a se zrcadlovou plochou hranice s dalšími částmi vesmíru. Elementy podstaty všeho jsou velmi těsnou rotací elektronu a pozitronu (el.neutrino) se synchronní frekvencí, orientací a fází a tvoří základ veškeré hmoty i prostoru, za hranicí už je další část vesmíru s odlišnou orientací rotací. V tom smyslu lze vidět i odraz galaxie s frekvenčním posunem odpovídajícím větším vzdálenostem. Je ale obtížné spárovat objekt s odrazem, to by šlo jen s náročným programem přes počítač, plocha odrazu je deformovaná gravitací. Hranice je pro odlišně rotující elementy nepropustná, odrazná. Foton se stává po odrazu antifotonem a obráceně. Ona „hmota/antihmota“ je daná právě fotony a antifotony á 511 keV, celý VESMÍR je tvořen magnetickými elementárními víry. Je to vše ale natolik nové, že to právě ty „přestudované“ mozky nepochopí a odmítají, protože jedou mainstream podle naučených not. Kdyby o své „jistoty“ přišli, dostali by z toho infarkt.
2. Je půlnoc, tak zas někdy jindy…(vše v knize Tajemství VESMÍRU odhaleno)