- Co přesně vidí člověk ve chvíli, kdy umírá?
- Tato otázka trápí vědce řadu let
Co se stane po naší smrti? To je otázka, na kterou nikdo z nás není schopen odpovědět. Ale co se děje během toho, když umíráme, tak to je hádanka, kterou vědci možná brzy vyřeší.
Nepřehlédněte: Elon Musk: Nespoléhejme na umělou inteligenci, nebo na vše zapomeneme, jako v povídce z roku 1909
Co se děje v mozku umírajícího
Vědci, kteří monitorovali mozky umírajících pacientů na JIP, zaznamenali nárůst aktivity podobný tomu, která provází snění. Nová studie částečně vysvětluje fenomén tzv. „blízké smrti“, se kterým se setkala až pětina lidí, kteří přežili srdeční zástavu. Existují četná svědectví o oslnivém světle, jež přijímá umírajícího. Ale co přesně se děje v hlavě člověka na konci pozemské pouti?
Tým z Michiganské univerzity analyzoval srdeční a mozkové funkce pomocí elektrokardiogramu (EKG) a elektroencefalogramu (EEG) u čtyř pacientů v komatu po odpojení od umělé plicní ventilace.
U dvou pacientů došlo k rychlému vzestupu aktivity v takzvané horké zóně nervových korelátů vědomí, tedy na spojnici mezi spánkovým, temenním a týlním lalokem v zadní části mozku. Tuto oblast jiné studie dávají do souvislosti se sněním, zrakovými halucinacemi při epilepsii a změněnými stavy vědomí.
Nárůst gama vln zjištěný pomocí EEG byl stimulován globální hypoxií – úplným nedostatkem kyslíku po odpojení od ventilace – a zároveň se výrazně zvýšila srdeční frekvence. U dalších dvou pacientů se po odpojení od přístrojů pro podporu života neprojevilo žádné takové zvýšení srdeční frekvence ani se u nich nezvýšila mozková aktivita.
V časopise The Proceedings of the National Academy of Sciences vědecký tým uvedl: „Vnímání jasného světla nebo známých tváří, které uvádějí lidé, kteří přežili klinickou smrt, naznačuje zachovanou schopnost umírajícího mozku zpracovávat vnitřně generované vidění.“
Vědci varují před unáhlenými závěry
Stručně řečeno, okamžiky před smrtí mohou být živější než si vůbec dokážeme představit. Vědecký tým vedený doktorem Jimo Borjiginem zkoumal, zda gama aktivita nemohla být způsobena tím, že pacienti trpěli záchvaty v důsledku nedostatku kyslíku, ale další data tuto teorii nepotvrdila, ačkoli u dvou umírajících byly záchvaty dříve hlášeny.
Vědci varují před unáhlenými závěry a zdůrazňují, že přesně netuší, co pacienti prožívali, protože nepřežili a o svých zážitcích je tudíž nemohli informovat.
Zdroj náhledové fotografie: geralt / Pixabay, zdroj: Metro