Obří oblouk

Obří oblouk je nejzáhadnější vesmírná megastruktura. Podle vědců je mimo lidské chápaní času a prostoru

  • Nejzáhadnější vesmírná megastruktura
  • Vědci vůbec netuší, co si o ní mají myslet

Nově objevený oblouk galaxií o rozloze 3,3 miliardy světelných let je jednou z největších známých galaktických struktur. Podle vědců zpochybňuje některé ze základních předpokladů o tom, jak vznikl a funguje vesmír. Upozornil na to server News Science & Nature.


Nepřehlédněte: V důchodu možná budeme muset znovu do autoškoly. EU plánuje zpřísnění držení řidičáku pro seniory


Tajemný Obří oblouk

Záhadné uspořádání známé jako Obří oblouk se skládá z galaxií, kup galaxií a velkého množství plynu a prachu. Nachází se ve vzdálenosti 9,2 miliardy světelných let od Země a rozkládá se zhruba na 15 % pozorovatelného vesmíru.

Podle Alexie Lopezové, doktorandky v oboru kosmologie na univerzitě UCLan ve Velké Británii, bylo objevení Obřího oblouku velkou náhodou. Lopezová sestavovala mapy objektů na noční obloze za pomoci světla z přibližně 120 000 kvazarů, což jsou vzdálená jasná jádra galaxií, ve kterých supermasivní černé díry spotřebovávají materiál a produkují energii.

Jak toto světlo prochází hmotou mezi námi a kvazary, je pohlcováno různými složkami a zanechává po sobě různé stopy, které vědcům poskytují důležité informace. Po nějakém čase se začala uprostřed nově vznikajících vesmírných map Lopezové překvapivě objevovat jasná struktura.

„Byl to jakýsi náznak oblouku,“ řekla s tím, že nález okamžitě konzultovala s ostatními vědci. Ti jí navrhli další analýzu, aby se ujistili, že nejde o náhodné uspořádání nebo nesrovnalost s daty.

Budeme dělat nová měření?

Po provedení dvou různých statistických testů vědci zjistili, že pravděpodobnost, že Obří oblouk není skutečný, je nižší než 0,0003 %. Své závěry experti prezentovali na 238. zasedání Americké astronomické společnosti.

Obří oblouk patří mezi nejzáhadnější galaktické struktury a částečně podkopává dosavadní zjištění o tom, jak vznikal vesmír. Astronomové se dlouho drželi kosmologického principu, podle něhož je hmota v největších měřítkách víceméně rovnoměrně rozložena v celém prostoru.

„V průběhu let byla objevena řada velkorozměrových struktur, jako např. Sloanova Velká zeď,“ řekl vědec Roger Clowes v rozhovoru pro Live Science. „Jsou tak velké, že se člověk ptá, zda jsou slučitelné s kosmologickým principem.“ Většina vědců se dnes shoduje na tom, že dosavadní kosmologický princip stojí za důkladné přezkoumání.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: News Science & Nature, Live Science

Total
0
Shares
2 komentářů
  1. Jsem laik, ale je mi vždy sympatické, když nějaký astrofyzik skromně prohlásí, že vlastně nic nevíme. A s přibývající žní objevů je to čím dále častější. Zrovna nedávno jsem to slyšel, a teď nevím jestli od Grygara nebo Kulhánka, že “Čím víc toho víme, tím víc zjišťujeme ,že vlastně nic nevíme” Vážím si toho. Libí se mi na vědě, že připouští pouze to, co je dokazatelné, a zároveň je schopna uznat své omyly.

  2. Ach jo. Zase další super informace o ničem. Já už mám těch miliard světelných let dost. Galaxie, černé díry, sluneční korony a super mega objevy. K čemu to vlastně je? Úplně k ničemu. Hypotézy, odhady a vzdálenosti, které jsou pro člověka naprosto nepochopitelné. Miliony, či snad miliardy světelných let..?? Ha ha. Jak tohle někdo dokáže vůbec spočítat a k čemu je to vlastně dobrý? K ničemu. Nevíme nic s není to jak dokázat. Všecko to jsou jen hypotézy a bludy, které nikam nevedou. Až nastane celosvětový black out způsobený pořádnou jebou na slunci, až jebne vulkán v Jelowstonu a nebo až přiletí mateřská loď k zemi a “oni” navážou kontakt, pak teprve lidstvo zvedne oči od displayů a řekneme.. wow! 😂

Comments are closed.