- To tu ještě nikdy nebylo.
- Podařilo se zmapovat mozek myši.
Američtí experti z Allenova institutu v Seattlu zveřejnili nejdetailnější digitální mapu mozku, jaká kdy byla vytvořena. Obsahuje téměř 10 milionů neuronů, 26 miliard synapsí a 86 propojených oblastí.
Nepřehlédněte: Češi, tento unikátní kód zlevní nejlepší Samsung na nejnižší cenu na trhu
Zmapovali mozek myši
Za průlomový objev vědci vděčí japonskému superpočítači Fugaku, jednomu z nejvýkonnějších na světě, který je schopen provádět čtvrt bilionu výpočtů za sekundu. Právě tento snový výpočetní výkon umožnil detailně rekonstruovat virtuální mozek, což bylo donedávna nemyslitelné.
„Jedná se o technický milník. S takovým výkonem již není myšlenka kompletního, biologicky přesného modelu mozku science fiction,“ řekl Anton Arkhipov z Allenova institutu v Seattlu.
Odborníci chtějí digitální mozek využít k zodpovězení řady otázek, na které bylo dosud možné odpovědět pouze prostřednictvím experimentů na skutečné mozkové tkáni – například jak se šíří epileptický záchvat, co způsobuje poruchy mozkových vln nebo co se děje při neurologických onemocněních.
Japan just hit a frontier-tech milestone
Using the Fugaku supercomputer, researchers built one of the most detailed virtual mouse cortices ever: ~10M neurons, 26B synapses, 86 regions. A new way to study diseases and cognition through full-brain simulation. pic.twitter.com/yFujB41inT
— Ilya Kulyatin (@ikulyatin) November 18, 2025
Vědci chtějí porozumět lidskému mozku
Simulovaná mapa zachycuje mozkovou kůru myši, která je údajně srovnatelná se strukturou lidského mozku. Každá z 86 oblastí je zobrazena v jasných barvách a představuje jinou funkci – od zraku přes pohyb až po rozhodování.
Malé „stromovité“ výčnělky vyrůstající z těchto oblastí jsou aktivní neurony, které si neustále navzájem posílají elektrické a chemické signály, jež se nakonec přemění na chemickou zprávu – neurotransmitery.
„Mozek je tak složitý, že k pochopení jeho fungování nestačí pouhá intuice. Potřebujeme model, který ukáže, jak se jednotlivé prvky chovají, když je propojíme do obvodu,“ vysvětluje Arkhipovův kolega Tim Jarsky.
Dlouhodobým cílem týmu, jehož je součástí, je vytvořit kompletní simulaci myšího mozku, nejen mozkové kůry. Poté se chtějí pustit do práce na digitálních modelech lidského mozku, které by mohly přinést průlomové poznatky o vývoji, nemocech a fungování lidské inteligence.
Zdroj náhledové fotografie: geralt / Pixabay, zdroj: Daily Mail