Mars

Vědci zkoumají dávné meteority z Marsu. Právě je vložili do jaderného reaktoru

  • Meteority z Marsu experty nesmírně zajímají
  • Určit jejich stáří ale není vůbec snadné

Do zemské atmosféry každoročně vletí tisíce meteoroidů. Některé z nich zazáří jako meteory na noční obloze, další jako meteority dopadnou na povrch naší planety. Některé z nich jsou přitom pozůstatkem dávné erupce, která se odehrála na Marsu.


Nepřehlédněte: Z oblohy zmizely beze stopy stovky hvězd: Kam se poděly? Vědci nemají odpověď


Meteority z Marsu

Vědci dosud objevili asi sto meteoritů z Marsu. Většinou dopadly na Zemi poté, co se s rudou planetou střetl asteroid a vyrazil část jeho povrchu do kosmického prostoru. Výzkumníci předpokládají, že většina meteoritů pochází z oblasti Olympus Mons, největší sopky v naší sluneční soustavě.

Ben Cohen, vulkanolog z Glasgowské univerzity, spolu se svým týmem z Přírodovědného muzea, Edinburské univerzity a vědci z USA neúnavně pracuje na určení přesného stáří získaných marsovských meteoritů. „Na základě chemických vlastností víme, že tyto meteority určitě pocházejí z Marsu,“ vysvětluje.

Nejnovější výzkum jeho týmu, publikovaný v časopise Earth and Planetary Science Letters, přinesl nečekané výsledky. Experti využili techniku známou jako „argon-argonová“ metoda, která měří rychlost rozpadu izotopu draslíku-40 na argon-40. Tato metoda, ačkoli ji komplikuje přítomnost dvou dodatečných zdrojů argonu v marťanských vzorcích ve srovnání s pozemskými horninami, se ukázala nakonec jako velmi účinná.

Vložením malých kousků sedmi marťanských meteoritů do jaderného reaktoru se týmu podařilo přesně změřit koncentraci argonu. Výzkumníci zohlednili veškerý argon, který horniny získaly během pobytu ve vesmíru, a korigovali kontaminaci z marťanské i pozemské atmosféry. „Jakmile jsme to provedli, vyšlo nám, že stáří ‚argon-argon‘ je mladé a dokonale se shoduje s jinými metodami, jako je například metoda uran-olovo,“ vysvětluje Cohen.

NASA, asteroid, Mars
Zdroj: NASA

Staří určil test v jaderném reaktoru

Toto zjištění však vedlo k tzv. paradoxu stáří shergotitu. Většina povrchu Marsu je mimořádně stará, odhaduje se, že mezi třemi a čtyřmi miliardami let. Shergotity, které tvoří asi tři čtvrtiny všech marťanských meteoritů, jsou však staré jen několik set milionů let.

Cohen předpokládá, že časté bombardování Marsu vytvořilo na povrchu vrstvu drobivých hornin známou jako regolit. Postupem času se tato vrstva hromadila a čerstvé sopečné erupce vynášely na povrch novější horniny. To znamená, že s každým novým dopadem se snižuje pravděpodobnost vyvržení starších hornin (meteoritů) do vesmíru.

Zdroj náhledové fotografie: Aynur Zakirov / Pixabay, zdroj: India Today, Science Direct

Total
0
Shares