Hvězdy, obloha, galaxie

Vědci přišli na kloub obří záhadě. Zjistili, kam z oblohy zmizely beze stopy stovky hvězd

  • Z oblohy zmizely stovky hvězd
  • Astrofyzici je stále nemohou najít

Hvězdy mohou explodovat nebo dokonce náhle změnit jas, pokud před nimi projdou objekty, ale jen tak nezmizí. Přesto astronomové za posledních 70 let zdokumentovali nejméně 800 případů, kdy hvězdy zmizely v jediném okamžiku a nikdo netuší kam.


Nepřehlédněte: NASA „pohnula“ Voyagerem 1 a přepsala historii. Sondu opravila na vzdálenost 24 miliard kilometrů


Hvězdy zmizely z oblohy

V roce 2019 se projekt Vanishing and Appearing Sources during a Century of Observations (VASCO) pokusil katalogizovat, kolik hvězd zmizelo z dohledu vědců za posledních 70 let a zjistil, že se jich bez konkrétního vysvětlení ztratily stovky. Výzkumníci v rámci projektu VASCO porovnávali snímky pořízené americkou námořní observatoří v roce 1949 s fotografiemi ze systému teleskopů Pan-STARRS z let 2012 až 2014. Software zjistil, že z oblohy zmizelo přibližně 150 000 zdrojů světla.

Vědci výsledky porovnali s dalšími daty a nakonec získali 24 000 potenciálních kandidátů. Tato data již zkontrolovali ručně, aby vyloučili poruchy senzorů a další chyby. Na konci jim vyšlo, že z oblohy zmizelo 800 zdrojů světla. Kam se tyto hvězdy poděly? Nová studie nabízí zatím nejpřesvědčivější vysvětlení.

Astrofyziky zaujal neobvyklý dvojhvězdný systém VFTS 243, který se nachází na okraji naší galaxie ve Velkém Magellanově mračnu. V tomto systému kolem sebe obíhá velká stará hvězda a černá díra, která je asi desetkrát těžší než naše Slunce. Experti se domnívají, že tato černá díra byla hvězdou až do svého „úplného zhroucení“, jak označují jev, kdy dosáhne konce svého životního cyklu a vlivem vlastní gravitace se změní v černou díru.

Radioteleskop
Zdroj: bertomic / Pixabay

Bizarní systém VFTS 243

Přestože tuto černou díru nemohli přímo pozorovat, její vlastnosti studovali na základě oběžného pohybu doprovodné hvězdy. Zjistili, že VFTS 243 nevykazuje žádné známky výrazného zrychlení obíhajících objektů. Oběžná dráha hvězdného systému je obvykle ovlivněna silnou explozí supernovy, a to v důsledku vyvržení hmoty, k němuž při této události dochází.

„Oběžná dráha VFTS je téměř kruhová a naše analýza ukazuje, že během kolapsu nedošlo k žádným známkám velké asymetrie. To naznačuje absenci exploze,“ říká astrofyzik Alejandre Vigna-Gómez z Niels Bohr Institute v Dánsku.

„Naše analýza jasně poukazuje na skutečnost, že černá díra ve VFTS 243 vznikla s největší pravděpodobností okamžitě, přičemž energie se ztrácela především prostřednictvím neutrin,“ doplňuje profesorka Irene Tamborra, která se na studii přímo podílela.

Vědci přiznávají, že k definitivnímu vyřešení záhady, proč z noční oblohy zničehonic mizí hvězdy, budou zapotřebí další studie. Výzkum systému VFTS 243 nicméně naznačil, že se z nich pravděpodobně stávají černé díry, jen je tento proces natolik rychlý a extrémní, že po něm nezbývají vůbec žádné důkazy.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem ESO, zdroj: Science Alert, IFLScience 

Total
0
Shares
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..