- Nečekaný objev, hlásí vědci z univerzity v Japonsku
- Našli černou díru, která na úsvitu času tlumila tvorbu hvězd
Odborníkům obsluhujícím observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) se podařil jedinečný objev. Ve vzdálené galaxii nalezli obří černou díru, která tlumí tvorbu hvězd ve svém okolí. Jde o první pozorování svého druhu v raném vesmíru, píše server Live Science.
Nepřehlédněte: Experti varují před zavirovanými aplikacemi pro Android. Z telefonů kradou citlivá data
Hladové monstrum J2054-0005
Pozoruhodný jev, ke kterému došlo pouhých 900 milionů let po Velkém třesku, potvrzuje teorie, že extrémní černé díry, zvané kvasary, utlumují tvorbu hvězd tím, že chrlí do okolí vysokorychlostní proudy energie.
Tyto proudy molekulárního plynu – složeného z kyslíku vázaného s vodíkem – jsou hlavním palivem umožňujícím vznik hvězd. Vzdálený kvasar J2054-0005 však vyvrhuje plyn příliš rychle na to, aby ho hvězdy mohly spotřebovat a tím potlačuje jejich vznik. Vědci publikovali své výsledky v časopise Astrophysical Journal.
„Výsledky naznačují, že výtrysky molekulárního plynu hrají důležitou roli při vzniku a vývoji galaxií od raného věku, protože mohou regulovat tvorbu hvězd,“ řekl autor studie a odborný asistent astrofyziky na univerzitě Hokkaido v Japonsku Dragan Salak.
Jak vznikají černé díry?
Černé díry vznikají při kolapsu obřích hvězd a rostou tím, že hltají plyn, prach, hvězdy a jiné černé díry. U některých z těchto nenasytných časoprostorových trhlin dochází vlivem tření k zahřívání materiálu spirálovitě se stáčejícího do jejich chřtánu a tím k vyzařování světla, čímž se z nich stávají tzv. aktivní galaktická jádra (AGN).
Nejextrémnějšími AGN jsou kvasary – supermasivní černé díry miliardkrát těžší než Slunce, které se zbavují svých plynných kokonů tím, že chrlí do okolí výtrysky bilionkrát zářivější než nejjasnější hvězdy.
Kvasary také odpuzují hmotu rychlostí blízkou rychlosti světla poté, co ji roztočí kolem svého horizontu událostí. Tento proces byl v blízkém vesmíru detekován již dříve, ale astronomové si nebyli jisti, zda k němu docházelo i v období, kdy byl vesmír mladý, tedy během tzv. „kosmického poledne“.
„Odtékající molekulární plyn (OH) byl objeven v absorpci,“ vysvětluje v článku Salak. „To znamená, že jsme nepozorovali mikrovlnné záření vycházející přímo z molekul OH; místo toho jsme sledovali záření vycházející z jasného kvasaru a absorpce znamená, že molekuly OH náhodou absorbovaly část záření z kvasaru. Bylo to tedy jako odhalit přítomnost plynu pozorováním stínu, který vrhá před zdroj světla.“
Astronomové dodávají, že díky potvrzení tohoto jevu budou hledat další kvasary v raném vesmíru, aby lépe pochopili, jak jasná srdce obřích černých děr formovala úplně první galaxie.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, EurekAlert