- Na oběžné dráze Země krouží extrémní množství odpadu.
- Šlápněte na brzdu, než bude pozdě, vyzývají vědci.
Počet družic na oběžné dráze se do roku 2030 zvýší ze současných 11 000 na více než 60 000. Podle odhadů již nyní krouží kolem modré planety více než 1,2 bilionu objektů různé velikosti, což pro lidstvo představuje zásadní problém. Vědci proto bijí na poplach.
Nepřehlédněte: Také na telefonech s Androidem posíláte SMS zdarma? Google chystá funkci, abychom ještě více ušetřili
Zachráníme oběžnou dráhu Země?
Podle Evropské kosmické agentury (ESA) se trosky z již nefungujících družic a raket vracejí na Zemi stále častěji, některé z nich i neshořelé. Pravděpodobnost, že některý z fragmentů zasáhne lidi nebo budovy, byla kdysi zanedbatelná, vzhledem k tomu, že 70 % zemského povrchu pokrývá voda. Čím více úlomků však dopadá směrem k zemskému povrchu, tím riziko katastrofy roste.
Podle zprávy je v současné době na oběžné dráze asi 1,2 bilionu objektů větších než jeden centimetr. Všechny tyto fragmenty mohou způsobit katastrofální poškození stávajících družic, pilotovaných kosmických misí a Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Kolem naší planety krouží také více než 50 000 objektů větších než 10 centimetrů. Sledovací mechanismy monitorují v současné době i 40 000 objektů, z nichž 11 000 představuje aktivní „užitečné zatížení“, jako jsou funkční družice a teleskopy.
Kosmický vak na odpad
Odborníci se již dlouho snaží tento problém zmírnit, aby se předešlo takzvanému Kesslerovu syndromu, při kterém se nový odpad vytvářejí rychleji, než se ten starý přirozeně vrací do atmosféry Země, kde shoří.
Společnost TransAstra, která se zabývá vesmírnou logistikou, získala proto již dříve od NASA 850 tisíc amerických dolarů na vývoj specializovaného nafukovacího vaku pro zachycování vesmírných úlomků.
Technologie je navržena tak, aby zachytávala menší odpad do nafukovacích vaků, které poté vesmírná loď dopraví na jinou oběžnou dráhu nebo je vyšle směrem do zemské atmosféry, kde shoří. Zatím jde ale o hudbu budoucnosti.
Kosmický odpad nepředstavuje problém pouze pro Zemi, vědci spočítali, že na Marsu se již dnes nachází více než sedm tun vesmírného odpadu. Jedná se o zapomenuté přístroje, havarované sondy (například Viking 1 americké NASA) a neaktivní zařízení, která již dosloužila, jako například vrtulníček Ingenuity.
Tento odpad nejenže brání hledání mimozemského života na rudé planetě (někdy je na snímcích odesílaných na Zemi zaměňován za mimozemskou technologii), ale může také ohrozit budoucí marsovský výzkum, který v současné době provádí vozítko Perseverance.
Zdroj náhledové fotografie: Bing Image Creator (generováno AI), zdroj: SpaceNews, ESA