- Odborníci pozorují molekulární mrak zvaný Cihla
- Zdá se být dokonalý pro vznik hvězd, ale je tomu přesně naopak
Ve středu naší galaxie Mléčné dráhy se nachází velký temný oblak, kterému astrofyzici přezdívají The Brick (Cihla). Je hustý, neprůhledný a plný studeného plynu. Vědci si po desetiletí nedokázali vysvětlit, proč objekt, který se zdá být dokonalý pro vznik hvězd, vykazuje tak nízkou tvorbu. Nová pozorování z Webbova teleskopu naznačují, proč tomu tak je.
Nepřehlédněte: Slunce se blíží svému maximu. Zemi čekají geomagnetické bouře, které mohou ochromit světový internet, varují vědci
„Cihla“ ve středu Mléčné dráhy
I přes nízkou tvorbu se v „Cihle“ nachází asi 56 000 hvězd. Není jich však tolik, kolik byste očekávali od molekulárního mraku o hmotnosti 60 milionů Sluncí, píše server IFLScience.
Pro jeho neaktivitu může hrát roli mnoho faktorů. Může být příliš mladý, příliš turbulentní nebo v něm mohou existovat silná magnetická pole, která tvorbu nových hvězd „zhasínají“.
Vědci použili Webbův teleskop, zaměřili se na detekci emisí oxidu uhelnatého a zjistili, že v centru mraku je ho sice hodně, ale především ve formě ledu, což podle nich není tak úplně obvyklé. „Data ukazují, že led je tam velmi rozšířený, a to až do té míry, že každé další pozorování s ním v budoucnu musí počítat,“ uvádí astronom z University of Florida Adam Ginsburg.
„Díky JWST se před námi otevírají nové možnosti měření molekul v pevné fázi (ledu), zatímco dříve jsme byli omezeni pouze na detekci plynu. Pozorování nám dávají ucelenější pohled na to, kde se molekuly vyskytují a jak jsou transportovány,“ popisuje.
Zapotřebí jsou další data z JWST
Hvězdy vznikají pouze z chladného plynu, protože právě tehdy může kondenzovat a zhušťovat se. Nad určitou hranicí se tato nadměrná hustota pod vlivem gravitace nakonec zhroutí a vznikne hvězda.
Spousta ledu by tedy měla být dobrým předpokladem pro chladné teploty v celém oblaku, ale Webbův teleskop naměřil, že plyn v Cihle je ve srovnání s jinými molekulárními mračny překvapivě teplý. A vědci netuší proč.
„Neznáme například relativní množství oxidu uhelnatého, vody a oxidu uhličitého a složitých molekul. Pomocí spektroskopie je ale můžeme změřit a získat určitou představu o tom, jak chemie v těchto mračnech postupuje v čase,“ uzavírá Ginsburg.
Studium středu Mléčné dráhy je nesmírně důležité. Pozorování vzniku hvězd v centru naší galaxie totiž může prozradit, jak vznikaly hvězdy v raném vesmíru. Některé teorie navíc naznačují, že supermasivní černé díry se zrodily z gravitačního kolapsu extrémně hmotných molekulárních mračen. Jenže vědci zatím netuší, co bránilo kolabujícím mračnům, aby se roztříštila a vytvořila spoustu hvězd a ne jednu černou díru.
Klíčem k poznání může být pozorování právě takových objektů jako je Cihla.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience, The Astrophysical Journal