Teleskop Jamese Webba

Teleskop Jamese Webba pokračuje ve své misi. Podívejte se na rozpínající se pozůstatky supernovy

  • Webbův teleskop nepřestává fascinovat
  • Nová fotka zachycuje zbytky supernovy

Webbův teleskop už několik měsíců pozoruje vesmír a vědcům na Zemi posílá snímky, které nemají obdoby. Ukázal nám Jupiter a jeho vnitřní měsíce, rozmanité galaxie i vzdálený vesmír. Tentokrát nahlédl až k ikonické supernově 1987A, píše server BGR.


Nepřehlédněte: NASA vyfotila vesmírný propadák Ruska: Tady sonda Luna-25 narazila do Měsíce!


Webb se znovu vytáhl

V roce 1987 astronomové zaznamenali jednu z nejjasnějších explozí na noční obloze. SN 1987A (supernova 1987A) uvolnila obrovskou energii a vytvořila oslnivý záblesk světla pozorovatelný i ze Země. Od té doby astronomové průběžně sledují její rozpínající se trosky, aby získali poznatky o procesech hvězdného vývoje.

SN 1987A se nachází 168 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, satelitní galaxii Mléčné dráhy. Supernova produkuje různé druhy elektromagnetického záření, od rádiových vln až po gama záření.

Již dříve byla zkoumána pomocí výkonných observatoří, jako jsou Hubbleův a Spitzerův dalekohled či rentgenová observatoř Chandra. To, jak ji zachytil JWST, nejmodernější a nejdražší kosmický teleskop všech dob, je však něco neuvěřitelného.

Aparát JWST pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) pořídil fotografie, které odhalují klíčové strukturní rysy supernovy, včetně rovníkových a vnějších prstenců, tvaru půlměsíce, vnitřního výtrysku a klíčové dírky.

Modravá oblast uprostřed snímku zobrazuje husté shluky plynu a prachu uvolněné explozí. „Prach je tak hustý, že jím nepronikne ani blízké infračervené světlo, které Webb detekuje, a utváří tak tmavou ‚díru‘ v klíčové dírce,“ zmiňuje oficiální zpráva.

NASA-SN 1987A
Zdroj: NASA

Supernova SN 1987A

Tmavá díra v centru je obklopena jasným prstencem, který pomáhá vytvářet pás kolem centra a dává 1987A její ikonický tvar. Webbův teleskop objevil také nový strukturní rys: malé fragmenty ve tvaru půlměsíce. Předpokládá se, že tyto půlměsíce jsou součástí vnějších vrstev plynu a vznikly bezprostředně po explozi.

Navzdory nejnovějšímu pozorování pomocí JWST zůstává kolem supernovy stále několik záhad, zejména kolem neutronové hvězdy, která měla vzniknout po explozi. Ta v SN 1987A zůstává dosud nepolapitelná, především kvůli hustému jádru, říkají vědci. Podle nich SN 1987A s největší pravděpodobností symbolizuje zánik modrého veleobra, jedné z nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd ve vesmíru.

Webbův teleskop, technický zázrak jednadvacátého století, byl vynesen do tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) v prosinci 2021. Jedním z hlavních cílů této supermoderní observatoře je detekce raných supernov a jejich vliv na mladý vesmír.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, Interesting Engineering

Total
0
Shares