- Tohle nikdo nečekal a už vůbec ne britští vědci
- Roj včel vytváří větší elektrický náboj než bouřkové mraky
Zjistil to Ellard Hunting z bristolské univerzity ve Velké Británii, když společně se svým týmem sledoval počasí na terénní stanici. Zanedlouho si všiml, že měřiče intenzity elektrického pole zaznamenaly skokový nárůst elektrického náboje v atmosféře, přestože nedošlo k žádné bouřkové aktivitě. Ve stejnou dobu se však v blízkosti rojily včely medonosné (Apis mellifera), což je proces, při kterém hmyz hledá nový domov.
Nepřehlédněte: Neuvěřitelné video zachycuje dvě včely, jak společně otevírají láhev s limonádou
Vědci se zaměřili na včely
„Když jsem se podíval na data, trochu mě překvapilo, jaký obrovský vliv to mělo,“ říká Hunting. „Již dříve bylo zjištěno, že jednotlivé včely vytváří malý náboj, ale takové napětí nebylo u roje včel nikdy předtím zdokumentováno.“ Tým rozmístil na poli další měřiče a čekal, až se včely v blízkých úlech přirozeně vyrojí.
Výzkumníci pozorovali celkem tři roje, které se kolem vědeckých přístrojů pohybovaly po dobu přibližně tří minut. Zjistili, že vytvářely elektrický náboj v rozmezí 100 až 1000 voltů na metr. Analýzou vzájemné blízkosti včel v roji pak určili, že čím hustší roj byl, tím silnější bylo generované elektrické pole.
Hunting porovnal největší zaznamenaný náboj s předchozími údaji o meteorologických jevech, jako jsou bouřkové mraky, bouřky a elektrizované prachové bouře, a zjistil, že velké včelí roje je všechny předčí. Hmyz vytvářel přibližně osmkrát větší náboj než běžné bouřkové mraky a šestkrát větší náboj než elektrizované prachové bouře.
Není známo, zda je tato schopnost pro včely nějakým způsobem užitečná, nebo jde o náhodný produkt tření mezi jejich křídly a vzduchem. Podle Victora Manuela Ortegy-Jiméneze z univerzity v Maine by náboj mohl sloužit zatím neznámému účelu, protože včely využívají elektrické pole k hledání potravy.
Zdroj náhledové fotografie: PollyDot / Pixabay, zdroj: New Scientist