- Vědci přichází s překvapivým zjištěním.
- Zjistili, proč lidstvo ještě nikdo nekontaktoval.
Vesmír je obrovský a pravděpodobnost, že v něm nejsme sami, je vysoká. Proč nás tedy dosud žádná mimozemská civilizace nekontaktovala? Možná je na vině teorie, kterou podpořil i legendární fyzik Stephen Hawking.
Nepřehlédněte: Netflix letos odstraní více než 100 filmů a seriálů. Co je důvodem?
Dostaneme někdy zprávu od mimozemšťanů?
Ve srovnání s rozlehlostí vesmíru je Země jen malým zrnkem prachu. Vědci se shodují, že pravděpodobnost existence života mimo naši planetu je relativně vysoká. Přesto lidstvo již více než 60 let marně pátrá po inteligentním signálu z vesmíru. Mezitím se vyrojilo mnoho teorií, proč jsme dosud nebyli kontaktováni.
V jedné studii se například hovoří o tom, že důvodem, proč jsme zatím nikde ve vesmíru nenašli jiné vyspělé civilizace, je to, že neumí rozdělat oheň. Vědci z Imperial College London uvedli, že na exoplanetách s nízkým obsahem kyslíku není možné vytvářet hoření – důležitý milník ve vývoji pozemských technologií. Jednoduše řečeno, bez ohně by lidstvo nebylo tam, kde je dnes. Další vědecká teorie, kterou podporoval i Stephen Hawking, hovoří o takzvaném Temném lese.
Ta poukazuje na to, že naše Mléčná dráha může obsahovat až 400 miliard hvězd a potenciálně biliony planet. I kdyby jen zanedbatelná část z nich hostila inteligentní život, stále by to znamenalo obrovský počet civilizací.
Teorie temného lesa
Lidstvo prozkoumává vesmír už desítky let, ale stále naráží na zeď ticha. Dochází tak k slavnému Fermiho paradoxu: pokud je vesmír plný života, kde jsou všichni? Odpovědí je právě hypotéza Temného lesa, která vychází z myšlenky, že inteligentní civilizace ve vesmíru záměrně mlčí a skrývají se, aby nepřitahovaly pozornost.
Tam někde venku může totiž existovat extrémně nebezpečná civilizace, která jednoduše zničí každého, koho objeví. Pokud tento lovec najde jiný život – ať už jiného lovce, anděla, křehké nemluvně, potácejícího se starce, vílu či poloboha – může udělat jen jedno: otevřít palbu a eliminovat ho.
Proto si podle Hawkinga lidstvo, které ve vesmíru hledá další inteligentní život a vysílá k dalekým světlům zprávy (například Zprávu z Areciba), zřejmě hodně uškodilo. Na druhou stranu lesní analogie má jeden háček: vesmír je nepředstavitelně větší než jakýkoliv les. Naše galaxie je navíc tak obrovská, že myšlenka „číhajících sousedů“ úplně ztrácí smysl.
Zdroj náhledové fotografie: Pawel86 / Pixabay, zdroj: indy100
Nikdo neví, jestli je máme v sousedním domě za jednou zdí. Nebo jestli jsou na druhé straně republiky. A spousta lidí zemřela, protože spoléhali na pravděpodobnost. Navíc se případné problémy mohou stát za několik desetiletí nebo staletí. A nebude k dispozici žádný Will Smith. Takže mi nezemřeme v atomové válce, dáme do pořádku planetu a objeví se mimozemský terorista, který nás zlikviduje. Protože jsme si mysleli, že se nám nic nemůže stát.
Možná na to jdeme zatím velmi hloupě: Hledáme energetické signatury, které zvyšují entropický chaos, místo toho, abychom hledali energetické signatury a známky toho, jak se entropie využívá efektivně a snižuje entropický chaos. Pokud totiž existuje možnost, že negentropické inženýrství slibuje to co slibuje a skutečně to i plní … je Kardašianova škála nesmyslná a měla by se přinejmenším doplnit, ne-li zcela zrušit.
Civilizace která dokáže dopravit jen špendlík v mezihvězdném prostoru musela dávno zvládnout agresi typu znič ovládni apod. neb by se sama zničila již před tímto skokem . Pak je tady ještě vysvětlení že jsme v karanténě neb si zatím nedokážeme poradit ani sami se sebou a čeká se jestli se zničíme či budeme pokračovat jako rozumní tvorové .
Já si myslím, že jestli nějaká inteligentní civilizace existuje a myslím, že to může být pravděpodobné je v každém případě v hlubinách vesmíru strašně daleko. A kdyby nás se svou vyspělou technikou dokázala pozorovat, nejspíš by nás viděla v daleké minulosti, k vzdálenostem v měřítku světelných rokú. Fermi se vyjádřil: Kde teda všichni jsou?……. Já bych řekl sice jako laik, že jsou řádově příliš daleko, nikoli synchronně s námi. Naše nejbližší hvězda od Slunce je od nás o něco dál, než čtyři světelné roky. Naší technologií v současné době by tam vesmírná raketa letěla asi sedmdesát tisíc let. Včíl mudruj. A jestli je někde nějaká civilizace, tak určitě o mnoho dál, než Proxima. A průniky červími dírami jsou teorie. A světelná rychlost je na ty dálavy vlastně pomalá a to je ten časový problém.
Mimozemšťané se nám záměrně vyhýbají z dobrého důvodu, posledně když byli na orbitu, tak jsme jim mentální projekcí zkopírovali antigravitační pohon, jaderné bomby, radar a spostu dalších věcí, které byli použity především ve válečném úsilí.