Sonda, ISRO, Pragján

Předpokládá se, že je konec: Indická sonda se neprobudila. Misi na Měsíci ukončily teploty minus 238 stupňů

  • Naděje na obnovení kontaktu s indickou měsíční sondou slábnou
  • Vědci agentury ISRO se domnívají, že podlehla chladu lunární noci

Indická kosmická agentura (ISRO) se na začátku září rozhodla uvést šestikolové robotické vozítko Pragján a přistávací modul Vikrám do režimu spánku, aby je ochránila před extrémním chladem lunární noci. Před několika dny místo přistání znovu osvítily sluneční paprsky, ale s oběma stroji se kontakt zatím navázat nepodařilo.


Nepřehlédněte: Co vytváří vodu a led na Měsíci? Vědci NASA si myslí, že elektrony z magnetického pole Země


Indická mise Čandraján-3

Výzkumníci se pokouší marně obnovit komunikaci s přistávacím modulem a vozítkem mise Čandraján-3 na Měsíci, ale naděje rychle slábnou, protože se zdá, že obě sondy podlehly brutálně nízkým teplotám během měsíční noci.

Přistávací modul Vikrám sondy Čandraján-3 (Měsíční loď 3) dosedl na lunární povrch 23. srpna. Z bezposádkového přistávacího modulu poté vyjelo robotické šestikolové vozítko, aby zkoumalo měsíční povrch a posílalo data a fotografie na Zemi.

Sonda Vikrám učinila analýzu chemického složení regolitu – vrstvy hornin a jemného prachu, která pokrývá povrch naší přirozené družice – v místě přistání, při níž byla zjištěna přítomnost síry, manganu, křemíku a kyslíku.

Přistávací modul také změřil plazmové prostředí v blízkosti měsíčního povrchu, zatímco rover Pragján během několika dní ujel více než 100 metrů a získaná data pravidelně odesílal vědcům. Indická mise se tak ukázala jako velmi úspěšná.

Jižní pól Měsíce

Přibližně dva týdny po zahájení mise, tedy po jednom jediném období měsíčního dne, přešla obě zařízení do „režimu hibernace“, aby se připravila na mrazy dosahující až -238 °C, které by mohly zničit jejich elektroniku. 22. září sondu Vikrám konečně osvítilo Slunce a teoreticky mohla použít solární panely k nabití baterií a opětovnému spuštění palubních počítačů. Vědci bohužel nezaznamenali žádnou aktivitu.

David Cullen z britské Cranfieldské univerzity tvrdí, že by nemělo být považováno za neúspěch, pokud se Vikrám a Pragján neprobudí, protože mise Čandraján-3 byla navržena tak, aby dosáhla svých cílů během jediného lunárního dne.

Připomeňme, že sonda Vikrám přistála u jižního pólu Měsíce, kde, jak vědci předpokládají, se nachází velké množství vodního ledu, s jehož využitím se počítá během misí NASA Artemis.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem ISRO, zdroj: Newscientist

Total
0
Shares