- K Zemi uhání mezihvězdný návštěvník.
- Přilétá z neprobádaných hlubin vesmíru.
Už nějakou dobu víme, že interstelární kometa 3I/ATLAS se hodně liší od ostatních dvou mezihvězdných objektů ‚Oumuamua a Borisov, ale řada nových pozorování naznačuje, že je ještě mnohem podivnější, než se původně předpokládalo.
Nepřehlédněte: Přilétá do naší sluneční soustavy mimozemská sonda na jaderný pohon? Nevylučuji to, říká vlivný člověk z Harvardu
Největší dosud objevená interstelární kometa
Mezihvězdného poutníka 3I/ATLAS pozorují Hubbleův i Webbův teleskop a také satelity SPHEREx a TESS. Nejnovější data přinesla překvapivé závěry: nejenže kometa aktivně uvolňovala plyny dlouho předtím, než jsme ji poprvé spatřili, ale její atmosféra (neboli koma) obsahuje vyšší podíl oxidu uhličitého, než jaký vědci obvykle u vlasatic, ať už mezihvězdných či těch z naší sluneční soustavy, kdy pozorovali.
Lidstvo kometu spatřilo vůbec poprvé 1. července letošního roku a od té doby ji astronomové se zájmem pozorují – mimo jiné i proto, že je tlačí čas. Nejblíže ke Slunci, tedy v periheliu, se 3I/ATLAS ocitne 29. října, ale v době svého největšího přiblížení bude naše hvězda ležet mezi ním a Zemí.
Sluneční soustavou prolétá třetí mezihvězdný objekt
Data ze satelitu pro výzkum tranzitujících exoplanet (TESS) odhalila, že kometa byla aktivní již ve chvíli, kdy se nacházela ve vzdálenosti přibližně 6 astronomických jednotek (AU) od Slunce, tedy za oběžnou dráhou Jupitera. Většina komet začíná přitom vykazovat aktivitu nejdříve ve vzdálenosti 5 AU od Slunce.
Když vědci vlasatici označí za aktivní, znamená to, že se dostatečně zahřála, aby led na jejím povrchu a těsně pod ním sublimoval – přešel z pevného do plynného stavu. Tím vzniká koma a nakonec, pokud se kometa přiblíží ke Slunci natolik, že na ni působí tlak slunečního záření, také kometární ohon.
To souvisí s jejím neobvyklým složením. Nejnovější pozorování provedená Webbovým teleskopem odhalila, že se kolem komety vytvořila atmosféra z oxidu uhličitého – neboli koma.
„Jako zahlédnout kulku z pušky na tisícinu sekundy“
„Naše pozorování jsou v souladu s tím, co jsme zjistili o jádru, které je samo o sobě bohaté na CO₂, což může naznačovat, že 3I/Atlas obsahuje ledy vystavené vyšším úrovním záření než komety sluneční soustavy, nebo že vznikla poblíž CO₂ ledové linie ve svém mateřském protoplanetárním disku.“
Astronomové se nicméně stále zamyšleně drbou na hlavě a snaží se přijít na to, odkud vlasatice vlastně pochází, ale je možné, že se jim to nikdy nepovede. Nezbývá jim na to příliš času.
Zdroj náhledové fotografie: ESO/M. Kornmesser, zdroj: Science Alert