- Směrem k nám uhání mezihvězdný návštěvník, hlásí vědci.
- Přilétá z neprobádaných hlubin vesmíru.
Třetí známý návštěvník z jiného hvězdného systému 3I/ATLAS je podle českých astronomů nikoli planetkou (asteroidem), nýbrž aktivní kometou. Do naší sluneční soustavy přilétá rychlostí 210 000 kilometrů za hodinu. Nejblíže k nám bude v říjnu, kdy se dostane do vzdálenosti přes tři astronomické jednotky (AU), tedy více než třikrát dál než Země od Sluncem, informuje server Live Science.
Nepřehlédněte: Nezničitelná černá skříňka Země předá mimozemským civilizacím zprávu, proč lidstvo vymřelo
Mezihvězdný objekt proletí sluneční soustavou
Tento objekt je již třetí těleso ve sluneční soustavě, které přilétá z mezihvězdného prostoru. Předchozí případy interstelárních poutníků křižujících vnitřní sluneční soustavu byly ‚Oumuamua v roce 2017 a kometa Borisov o dva roky později. Vědci zpočátku nemohli přesně určit, zda jde o kamenný asteroid nebo o kometu. K potvrzení původu mimozemského tělesa bylo zapotřebí dalších pozorování.
Astronomové zjistili, že 3I/ATLAS je o tři miliardy let starší než Země, což z ní dělá nejstarší kometu, jaká byla kdy objevena. Zpočátku byli určit pouze to, že její tzv. koma (plynný obal obklopující jádro komet) má průměr 24 kilometrů. Velikost ledového jádra, neboli vnějšího pláště, zůstávala záhadou.
Největší dosud objevená interstelární kometa
V nové studii, která byla 17. července nahrána na preprintový server arXiv, se však skupině více než 200 vědců z celého světa podařilo najít snímky komety v rozsáhlém souboru dat z observatoře Very C. Rubin, které do celé záhady vnesly jasno.
Prvotní fotografie prozradily, že jádro komety je v průměru velké asi 11 kilometrů. Aktuálně se 3I/ATLAS nachází poblíž dráhy planety Jupiter, stovky milionů kilometrů daleko, a míří k Marsu. Podle vědců by se ale neměla dostat blíže ke Slunci.
Vyfotili ji na hvězdárně v Ondřejově
Zajímavostí je, že 3I/ATLAS už přinesla úspěch českým astronomům. Začátkem července se ji podařilo vyfotit expertům z observatoře Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Jejich snímek následně oblétl celý svět.
Zdroj náhledové fotografie: ESO/M. Kornmesser, zdroj: Live Science