NASA našla galaxii, která by neměla existovat. Má zvláštní vlastnosti

• Webb je dalekohled budoucnosti
• Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru

Webbův teleskop (JWST) našel velkou vzdálenou galaxii. Podle vědeckých předpokladů by neměla existovat, protože pochází z rané fáze vývoje vesmíru. Objev tak naznačuje, že velké galaktické systémy byly zřejmě po velkém třesku mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.

Nepřehlédněte: Na vzdálené planetě může být život, říká NASA. Je nejpodobnější Zemi

Neměla by existovat, diví se NASA

Supermoderní Webbův teleskop provedl pozorování galaxie nazvané Gz9p3, která je vidět tak, jak vypadala pouhých 510 milionů let po velkém třesku, tedy v době relativního dětství vesmíru, který je nyní starý 13,8 miliardy let, píše odborný server The Space.

Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal tzv. dobu temna, tedy zhruba prvních 400 milionů let své existence, kdy jím prostupovala jen mlha z atomů vodíku.

Galaxie Gz9p3 ze snímku Webbova teleskopu jsou však šokujícím způsobem velká a hvězdy v ní příliš staré. Nová zjištění jsou v rozporu s dosavadními představami o tom, jak vesmír vypadal a vyvíjel se v raném období a neodpovídají ani pozorováním Webbova předchůdce: Hubbleova vesmírného dalekohledu.

„Před několika lety se Gz9p3 objevila jako jediný světelný bod v Hubbleově vesmírném dalekohledu,“ napsal vědec z Melbournské univerzity Kit Boyett. „Pomocí JWST jsme však mohli pozorovat tento objekt v podobě, v jaké se nacházel 510 milionů let po velkém třesku, tedy přibližně před 13 miliardami let.“

Kde se Webbův teleskop nachází?

Díky JWST vědci zjistili, že Gz9p3 má složitý tvar se dvěma hustými jádry. To naznačuje, že pravděpodobně vznikla při srážce dvou raných galaxií v počátcích vesmíru. „Zobrazení pomocí Webbova teleskopu vykazuje morfologii typickou pro dvě interagující galaxie. A fúze ještě neskončila, protože stále vidíme dvě složky,“ vysvětlil Boyett.

„Když se dva masivní objekty takto spojí, efektivně při tom odhodí část hmoty. Takže tato vyhozená hmota naznačuje, že to, co jsme pozorovali, je jedno z nejvzdálenějších splynutí, které jsme kdy viděli,“ dodal.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna roku 2022. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů, je projektem americké NASA, evropské ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space