Mise na Mars

Mise na Mars se může změnit v horor. Máte rádi Vetřelce?

  • Kolonizace Marsu patří k největším výzvám v dějinách
  • I v případě úspěchu panuje celá řada otázek
  • Některé z nich budí doslova hrůzu

Člověka to táhne ke hvězdám už od nepaměti. To, o čem lidé staletí snili, se podařilo z části naplnit ve 20. století: první družice ve vesmíru, první člověk ve vesmíru, na Měsíci…

V historickém kontextu jde nepochybně o úspěchy a nejen tak ledajaké. Jenže, i zde platí, že s jídlem roste chuť. V této souvislosti se čím dál častěji skloňuje kolonizace Marsu jakožto mety, která může představovat významný milník.

Zatímco z pohledu uskutečnění dekády omílané mise jsou lidé kýženému cíli až neuvěřitelně blízko, optikou potenciální budoucnosti na rudé planetě panuje celá řada, místy až děsivých otazníků.

Mise na Mars
ilustrační (Zdroj: Daniele Golucci / Unsplash)

Genové inženýrství

Například britský kosmolog a astrofyzik Martin John Rees má za to, že pakliže lidé zvládnou úvodní peripetie, tj. vůbec úspěšně přistát, vytvořit první kolonii včetně funkčního ekosystému a sociálního prostředí, stejně se nevyhnou ať už cíleně nebo v rámci evoluce proměně fyzického já.


Nepřehlédněte: Rekordní úlovek: Webbův teleskop vyfotil dosud nejvzdáleněji zaznamenanou hvězdu, Earendel se narodila na úsvitu vesmíru


V tomto směru není jediný, kdo si myslí, že genetické inženýrství bude hrát v budoucnu při dobývání vesmíru prim. A v žádném případě nejde o utopii. Dokonce už nyní vědci provádí nejrůznější experimenty s geny svilušek a lidskými buňkami spolu s dalšími alternativami, ze kterých docela mrazí (např. pomocí bakterií).

Smysl není třeba sáhodlouze pitvat. S ohledem na silnější kosmické záření, třetinovou gravitaci a jiné faktory, je cílem posílit odolnost člověka (ona samotná cesta na rudou planetu nebude žádný med).

Mars
ilustrační (Zdroj: NASA)

Evoluce ve Vetřelce?

Slavný horor od Ridleyho Scotta vám asi nemusím představovat. Zatímco v něm parta astronautů bojuje o přežití v nerovné bitvě s mimozemským tvorem (aneb zvědavost a neopatrnost se nevyplácí), v případě člověka na Marsu k takovému scénáři také nemusí být daleko.

Pokud vás napadlo, že by někomu něco vylezlo z břicha, tak vás uklidním, takhle se to nestane. I když… Ale jde jen o bizarní úvahu: proč by vlastně nemohlo k něčemu takovému dojít? Třeba působením nějakého neznámého viru. Jak dalece je Mars zmapovaný?

Vezměte si jen, co se děje díky tání permafrostu tady na Zemi. A uvolňování metanu je ten menší z problémů. Vědci naráží na takové „lahůdky“, až se jednomu tají dech. Každopádně, to jsem odbočil.

Mars
ilustrační (Zdroj: NASA)

Mars vs. člověk

I bez cizího zásahu se člověk při delším pobytu na Marsu změní. Např. Business Insider v jednom ze svých článků nastínil následující scénář: kostra, lebka, mozek a osvalení prvních generací kolonizátorů se v průběhu následujících stovek let zmenší, což by mohlo vést nejen ke kratší délce života, ale i zdravotním komplikacím nebo závažným neurologickým poruchám.

V další fázi se tělo člověka-Marťana stane silnější a mnohem robustnější s výrazně větší hlavou a oranžovou kůží. Tým evolučních expertů z Houstonu si myslí, že právě zvýšený obsah karotenoidů může být cestou, aby tělo lépe snášelo řidší vzduch a silnější UV záření.

Někteří skeptici také poukazují na to, že vlivem vyšší radiace by mohl dojít k rychlejšímu mutování lidského DNA, a to až 10× rychleji než jak probíhala evoluce člověka zde na Zemi. Jinými slovy, dobývání Marsu nemusí být žádný med.

Zdroj náhledové fotografie: Planet Volumes / Unsplash

Total
1
Shares