- Byl Měsíc uměle vytvořen?
- Jedna z letitých záhad právě vzala za své.
Vědci v rámci detailního výzkumu zjistili, že Měsíc není dutý, jak se někteří konspirační teoretici domnívají. Jeho vnitřní jádro je ve skutečnosti pevná koule s hustotou podobnou hustotě železa, píše server Science Alert.
Nepřehlédněte: Bude mít displej jako iPad, ale vejde se do kapsy. Samsung chystá revoluční smartphone
Co se skrývá uvnitř Měsíce?
„Naše výsledky zpochybňují vývoj magnetického pole Měsíce díky prokázání existence vnitřního jádra a podporují scénář globálního převrácení pláště, který přináší podstatné poznatky o časovém průběhu bombardování Měsíce v první miliardě let existence sluneční soustavy,“ uvedl tým vedený astronomem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum.
Zkoumání vnitřního složení kosmických objektů se nejúčinněji provádí pomocí seismických dat. Způsob, jakým se akustické vlny generované zemětřesením pohybují a odrážejí od materiálu uvnitř planet nebo měsíců, umožňuje vědcům vytvořit podrobnou mapu nitra zkoumaného tělesa.
„Máme k dispozici seismická data z Měsíce získaná během mise Apollo, ale jejich rozlišení je příliš nízké na to, abychom mohli přesně určit stav vnitřního jádra. Věděli jsme, že existuje tekuté vnější jádro, ale co zahrnuje, zůstávalo předmětem diskusí, uvedli experti ve studii.
Aby letitou záhadu rozlouskli a zjistili, co se uvnitř Měsíce nachází, shromáždili údaje z vybraných vesmírných misí a z lunárních laserových dálkoměrných experimentů a sestavili profil různých charakteristik Měsíce. Mezi ně patří i míra jeho deformace vlivem gravitační interakce se Zemí, změny jeho vzdálenosti od Země a hustota. Poté provedli modelování s různými typy jádra, aby zjistili, které z nich nejvíce odpovídají pozorovacím údajům a dospěli k zajímavému zjištění.
Přirozený satelit Země
Ze studie vyplývá, že měsíční jádro je velmi podobné tomu zemskému – s vnější tekutou vrstvou a pevným vnitřním jádrem. Podle aktuálního modelování má vnější jádro poloměr asi 362 kilometrů a vnitřní poloměr asi 258 kilometrů, přičemž jeho hustota odpovídá přibližně 7 822 kilogramům na metr krychlový.
Nový výzkum je tak v souladu se studií z roku 2011, který vedl planetární vědec Renée Weber z NASA. Jeho tým „naměřil“ podobný výsledek pomocí tehdy nejmodernějších seismologických technik při zkoumání dat z programu Apollo. Tenkrát experti nalezli důkazy o pevném vnitřním jádru o poloměru asi 240 kilometrů a hustotě asi 8 000 kilogramů na metr krychlový.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert