- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Když vědci z Cornellovy univerzity nedávno analyzovali snímek, který pořídil supermoderní teleskop Jamese Webba, překvapila je jasně zářící skvrna u vnějšího okraje rané galaxie.
Nepřehlédněte: Tohle jednomístné létající auto si normálně koupíte na e-shopu. Domů vám ho přiveze kurýr dodávkou
Webb jede na plné obrátky
Zatímco skenovali fotografii, primárním cílem jejich pozorování byla galaxie SPT0418-47, jedna z nejjasnějších prachových galaxií v raném vesmíru, která rodí hvězdy.
Když pak astronomové data znovu zkoumali, došlo k nečekanému objevu: Našli průvodní galaxii, která byla dříve zastíněna světlem galaxie v popředí (SPT0418-47). Podle odhadů vědců je tato galaxie stará asi 1,4 miliardy let. Navzdory svému „nízkému věku“ však překvapivě hostí hned několik generací hvězd.
„Zjistili jsme, že tato galaxie je superbohatá na kovy, což nikdo z nás nečekal,“ uvedl v tiskové zprávě Bo Peng, doktorand astronomie a vedoucí analýzu dat. „JWST mění náš pohled na tento systém a otevírá nové možnosti studia toho, jak se formovaly hvězdy a galaxie v raném vesmíru.“
Druhý autor vědecké publikace, Amit Vishwas, řekl, že dřívější snímky téže galaxie pořízené soustavou teleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) naznačovaly existenci průvodní galaxie, což JSWT potvrdil. Nebylo však možné identifikovat víc než jen náhodné šumy.
Výsledky vědce překvapily
Vzhledem k hmotnosti a stáří je nejpřekvapivějším rysem obou těchto galaxií jejich vyspělá metalicita – množství prvků, jako uhlík, kyslík a dusík, které jsou těžší než vodík a helium – která je dosti podobná Slunci.
„Předpokládáme, že proces vzniku hvězd v těchto galaxiích musel být velmi efektivní a začal velmi brzy, což vysvětluje zejména naměřené množství dusíku v poměru ke kyslíku, protože tento poměr je spolehlivým měřítkem toho, kolik generací hvězd se zrodilo a zemřelo.“
Celá vědecká studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Interesting Engineering