Teleskop Jamese Webba

James Webb opět úřaduje. Vyfotil mlhovinu Koňská hlava v bezprecedentních detailech

  • Webb je dalekohled budoucnosti
  • Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru

Vesmírný dalekohled Jamese Webba rozhodně nezahálí. Tentokrát uchvátil zatím nejdetailnějším snímkem mlhoviny Koňská hlava, píše server The Space.


Nepřehlédněte: K Zemi dorazila ze vzdálenosti 226 milionů kilometrů laserem zakódovaná zpráva, hlásí NASA


Webb se znovu předvedl

Nejpokročilejší a nejdražší teleskop v lidských dějinách je k nezastavení. Jeho nový snímek zachycuje jednu z nejznámějších mlhovin, která se nachází v souhvězdí Orion asi 1300 světelných let od Země a je jen malou součástí rozsáhlého mračna částic.

Útvar s názvem Koňská hlava (známý též jako Barnard 33) se vznáší nad okolními plynovými a prachovými částicemi. Částice intenzivně září, protože je ohřívají okolní hvězdy, což je jasně vidět v růžových barvách na snímku.

Struktura připomínající koně, díky níž je tak výrazná, tu však nebude věčně. Vědci odhadují, že zhruba za 5 milionů let se zcela rozplyne. Experty tato mlhovina nesmírně zajímá, jde totiž o oblast s převahou fotonů (PDR), tedy o část vesmíru, kde mladé masivní hvězdy ohřívají plyn a prach mezi dalšími hvězdami.

Koňská hlava je temná mlhovina, není tedy běžně pozorovatelná. Díky speciálnímu aparátu pro střední infračervenou oblast (MIRI) a přístroji pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) ji však Webbbův teleskop (JWST) vyfotil v detailech, jako žádný jiný dalekohled v historii.

Webb, mlhovina
Zdroj: NASA

Vesmírná observatoř zachytila unikátní snímek mlhoviny

Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.

Teleskop byl do kosmu vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova dalekohledu. Oproti němu poskytuje záběry ve vyšším rozlišení a přináší vědcům lepší možnosti zkoumání. Je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA.

Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (234 miliard korun), je projektem americké NASA, evropské ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space

Total
0
Shares