Desítky let jsme se možná mýlili. Galaxie Mléčná dráha má zřejmě úplně jiný tvar, zjistili vědci

• Jaký tvar má Mléčná dráha?
• Vědci přichází s překvapivým zjištěním

V posledních několika letech astronomové stále častěji zjišťují, že galaxie ve vesmíru mají pouze tři hlavní tvary: Eliptický, nepravidelný a spirální. Zdá se, že většina známých galaxií, které spadají do poslední kategorie, má dvě výrazná ramena, která se větví a rozdělují na menší. Tradiční představa o Mléčné dráze je ovšem taková, že jde o netradiční galaxii se čtyřmi hlavními spirálními rameny vycházejícími z centralizované hvězdné výdutě.

Nepřehlédněte: Takhle jste Měsíc ještě nikdy neviděli. Korejská sonda poslala vědcům fotografie s ohromujícími detaily

Jaký tvar má Mléčná dráha?

Tým astronomů nyní publikoval studii, která naznačuje, že naše představa o tvaru Mléčné dráhy byla možná po desetiletí mylná a že naše galaxie má pouze dvě hlavní ramena, stejně jako jiné spirální galaxie.

Za studií stojí čínští vědci, kteří v posledních letech analyzovali různé zdroje dat, aby tvaru naší domoviny porozuměli. „Navzdory velkému množství práce zůstává celková morfologie spirální struktury Mléčné dráhy poněkud nejistá,“ napsali v dokumentu.

Vědci zkoumali data z přístrojů nové generace. Zajímaly je zejména horké a hmotné hvězdy zvané OB a vzdálenost mezi nimi. Protože OB hvězdy patří mezi hvězdy s největší hmotností, největší zářivostí a nejvyšší teplotou, činí je to ideálními pro účely mapování tvaru Mléčné dráhy.

Tým se ve studii opírá o data z 24 000 OB hvězd a z pozorování více než 1 000 otevřených galaktických hvězdokup. Z dosavadních výsledků vyplývá, že Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou a pouhými dvěma hlavními rameny.

Vědci zkoumali ultrafialové OB hvězdy

„Norma a Perseus jsou pravděpodobně dvě symetrická ramena ve vnitřní Mléčné dráze. Jak se rozprostírají z vnitřní galaxie do vnějších částí, rozdvojují se a připojují se k ramenům Kentaura a Střelce. Na okraji Mléčné dráhy se nacházejí vzdálená a roztříštěná nepravidelná ramena, která nejsou spojena s centrální výduťovou částí galaxie, kde se nachází většina hvězd,“ píší astronomové.

Domnívají se, že fragmentace spirálních ramen mohla být způsobena srážkami naší galaxie s jinými galaxiemi nebo dokonce galaktickými kupami v dávné historii.

Závěrem vědci uvádí, že další podrobnosti by měla přinést nová pozorování blízkých rádiových zdrojů a nejnovější data ze sondy Gaia. Ta lidstvu slouží od roku 2013 a očekává se, že bude fungovat ještě nejméně dva roky, tedy do roku 2025.

Zdroj náhledové fotografie: dragonuppl / Pixabay, zdroj: The Space