- Čína nedávno objevila „nekonečné zásoby“ thoria.
- Asijská země může být zabezpečená na tisíce let.
Čínský zázrak? Vypadá to tak. Inženýři asijské velmoci oznámili další průlom v produkci energie z experimentálního thoriového reaktoru nové generace.
Nepřehlédněte: iPhone i MacBook za polovinu. V Česku brutálně spadly ceny produktů z druhé ruky
Zelenější než uran
Experimentální „solno-thoriový“ reaktor se nachází v poušti Gobi v oblasti Wuwei. Pomezí země nikoho se pochopitelně pro podobné experimenty přímo nabízí. V čem se liší od reaktorů v Dukovanech a Temelíně?
Palivem, tepelným médiem a chladivem v jednom, je zde roztavená sůl, která může cirkulovat thoriovým reaktorem namísto obvyklé vody.
Když už mluvíme o soli, nemáme na mysli tu běžnou kuchyňskou, kterou koupíte v obchodech nebo večerce, ale chemický mix fluoridu lithného a fluroidu beryllitého (LiF-BeF).
V čem je lepší?
Solno-thoriový reaktor má oproti jiným reaktorům řadu zásadních výhod. Těmi nejdůležitějšími výhodami solno-thoriových reaktorů jsou vysoká bezpečnost provozu, schopnost obejít se bez chlazení vodou a také jednodušší a kratší proces likvidace vyhořelého paliva.
Čínský experimentální reaktor byl spuštěn už v roce 2023, nově oznámený pokrok spočívá v tom, že vědci dokázali během jeho provozu doplnit nové thoriové palivo, a to bez komplikací.
Čínský thoriový reaktor
Není bez zajímavosti, že Číňané se inspirovali americkou technologií. Spojené státy byly v šedesátých letech minulého století průkopníky solno-thoriových reaktorů a dokonce postavili i malý zkušební reaktor, ale ambiciózní projekt byl po několika letech ukončen ve prospěch systémů využívajících uran.
„Zajíc jednou udělá chybu nebo se unaví. Tehdy se želva chopí iniciativy,“ řekl v jasné narážce na rozhodnutí USA opustit výzkum thoriových reaktorů,“ řekl hlavní vědec celého projektu Xu Hongjie, který přirovnal vývoj thoriové technologie k Ezopově bajce o zajícovi a želvě.
Mimochodem, Čína nedávno objevila naleziště gigantické naleziště bohaté na thorium ve Vnitřním Mongolsku, které by mohlo pokrýt teoreticky energetické potřeby země na tisíce let.
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem CEA-IRFM, zdroj: South China Morning Post