Čistá energie na 6 000 let? Čína má thoriový reaktor, o kterém se na Západě nemluví

• Čína nedávno objevila „nekonečné zásoby“ thoria.
• Asijská země může být zabezpečená na tisíce let.

To, o čem se v odborných kruzích zatím jen opatrně spekulovalo, se stalo skutečností. Čínští experti oficiálně spustili experimentální „solno-thoriový“ reaktor v poušti Gobi.

Nepřehlédněte: Čína nešvejkuje! Vyrobila operační paměť, která je 10 000krát rychlejší než ta současná

Čínský thoriový reaktor

Inženýři z čínské akademie věd v šanghajském institutu aplikované fyziky SINAP postavili reaktor na jižním okraji pouště Gobi v oblasti Wuwei. Pomezí země nikoho se pochopitelně pro podobné experimenty přímo nabízí.

Solno-thoriový reaktor má oproti jiným reaktorům řadu zásadních výhod. Těmi nejdůležitějšími výhodami solno-thoriových reaktorů jsou vysoká bezpečnost provozu, schopnost obejít se bez chlazení vodou a také jednodušší a kratší proces likvidace vyhořelého paliva. „Kdyby došlo k protržení reaktoru, radioaktivní sůl ochlazením rychle zatuhne a na rozdíl od vody nikam dál nepronikne,“ píše server South China Morning Post.

Roztavená sůl v tomto případě není pouze tepelným médiem a chladivem, ale na rozdíl od vody je i samotným palivem. Palivová sůl je proto vedle fluoridů lithia a beryllia dochucená ještě fluoridem zirkonia, uranu a nakonec i thoria.

Nekonečný zdroj energie

Reaktor s tepelným výkonem dva megawatty je jen experimentální, ale ukazuje cestu k jaderné energetice budoucnosti. Někteří čínští odborníci poukazují na to, že nedávno objevené naleziště bohaté na thorium ve Vnitřním Mongolsku by teoreticky mohlo pokrýt energetické potřeby Číny na tisíce let, přičemž takový reaktor by produkoval jen minimální množství radioaktivního odpadu.

Ve srovnání s uranem 232 je thorium mnohem bezpečnějším zdrojem jaderné energie, protože jeho odpad se stává bezpečným již po „stovkách“ let (zhruba po 300 až 500 letech – pozn. red.) na rozdíl od „tisíců“ let u uranu.

Čína diktuje tempo

Číňané jsou na svůj experimentální reaktor náležitě hrdí. Dokládá to vyjádření hlavního vědce celého projektu Xu Hongjie, který přirovnal vývoj thoriové technologie k Ezopově bajce o zajícovi a želvě.

„Zajíc jednou udělá chybu nebo se unaví. Tehdy se želva chopí iniciativy,“ řekl v jasné narážce na rozhodnutí Spojených států po počátečních pokusech v 60. letech minulého století opustit výzkum thoriových reaktorů.

Američtí vědci byli průkopníky solno-thoriových reaktorů a dokonce postavili i malý zkušební reaktor, ale ambiciózní projekt byl po několika letech ukončen ve prospěch systémů využívajících uran.

Zdroj náhledové fotografie: Bing Image Creator (generováno AI), zdroj: South China Morning Post