NASA, Měsíc, Artemis

Číňané našli na Měsíci doposud nevídaný minerál. Může jít o přelomový objev

  • Na Zemi přistál čínský modul se vzorky z měsíční krajiny
  • V horninách výzkumníci objevili zcela nový fosfátový minerál

Před čtyřmi lety přistála v oblasti čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 se vzorky měsíční horniny. Stalo se tak poprvé od roku 1976. Analýza odhalila, že jsou staré asi dvě miliardy let. Vědci identifikovali molekuly vody a rzi, přesněji řečeno krystalky hematitu (oxidu železitého).


Nepřehlédněte: Na Sibiři našli něco, co vypadá jako 2100 let starý iPhone! Archeologové nevěří vlastním očím


Čínská měsíční mise Čchang-e 5

Nejnovější vědecká práce se zabývala trochu něčím jiným – minerály, které vznikají v důsledku dopadů asteroidů nebo komet. Jak můžeme vidět pouhým okem ze Země, Měsíc je pokryt krátery, ale ve vzorcích odebraných v letech programu Apollo a Sověty takové minerály chybí.

V horninách, které na Zemi dopravil modul Čchang-e 5, však výzkumníci našli stishovit a seifertit. Jedná se o polymorfy oxidu křemičitého, které mají stejné složení jako běžný křemen, ale vyznačují se odlišnou krystalickou strukturou, a to díky svému vzniku za vysokých tlaků a teplot.

Kromě toho vědci objevili ve vzorcích také zcela nový fosfátový minerál, který nazývají Changesite-(Y). Domnívají se, že vznikl v pozdní fázi krystalizace bazaltů nalezených v oblasti, kde čínská sonda přistála. Je průhledný a bezbarvý a tvoří ho sloupcovité krystaly.

„Přestože je měsíční povrch pokryt desítkami tisíc impaktních kráterů, vysokotlaké minerály jsou ve vzorcích odebraných z Měsíce vzácné,“ uvedl v tiskovém prohlášení autor Wei Du z Čínské akademie věd.

„Jedním z možných vysvětlení je, že většina vysokotlakých minerálů je při vysokých teplotách nestabilní. Proto u těch, které vznikly během impaktu, mohlo dojít ke zpětnému procesu.“

NASA, Měsíc
Zdroj: NASA

NASA chystá misi Artemis

Vědci s domnívají, že na Měsíci stishovit a seifertit vznikají z polymorfu oxidu křemičitého (α-kristobalit). „Jinými slovy, seifertit mohl vzniknout z α-cristobalitu během procesu stlačování a část vzorku se během následného procesu zvyšování teploty přeměnila na stishovit,“ upřesnil Du.

Modul Čchang-e 5 přistál v oblasti Oceanus Procellarum, která se na přivrácené straně Měsíce táhne od severu k jihu v délce kolem 2500 kilometrů. Čínská kapsle dopravila na Zemi zhruba dva kilogramy měsíční horniny. Vzorky sonda získala jak vrtáním do povrchu, tak sběrem přímo z povrchu.

Poslední vzorky Měsíce dopravila na Zemi v roce 1976 sovětská sonda Luna 24. Téměř 400 kilogramů měsíčního kamení přivezli na Zemi také američtí astronauti, kteří na Měsíci přistávali v letech 1969 až 1972.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem NASA, zdroj: IFLScience

Total
0
Shares
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..