NASA, Měsíc, Artemis

Číňané letí na odvrácenou stranu Měsíce odebrat vzorky. Pokud uspějí, přepíšou historii

  • Čína chce získat kameny z odvrácené strany Měsíce
  • Pokud uspěje, stane se jedinou zemí, která to kdy dokázala

Z čínského kosmodromu odstartovala nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5 s průzkumnou měsíční sondou Čchang-e 6, která přistane na odvrácené straně Měsíce, kde odebere vzorky hornin. Celá mise by měla trvat 53 dní, píše server IFLScience.


Nepřehlédněte: NASA zveřejnila nejdetailnější video Slunce. Ukazuje vysoké klásky plazmatu i koronální mech


Čínská sonda vyrazila pro měsíční vzorky

V roce 2019 se Čína stala první zemí, která přistála s kosmickou lodí Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Tehdy vozítko Nefritový králík 2 získalo vzorky z oblasti nazývané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad pradávného tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště.

Nová mise Čchang-e 6 je zaměřena na jinou oblast, a to na kráter Apollo. Vědci se domnívají, že se pod ním nachází mohutná struktura, která je potenciálně součástí kolosálního tělesa, jež před 4 miliardami let narazilo do Měsíce.

Hlavním cílem mise je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání. Součástí čínského přistávacího modulu jsou také speciální aparáty, které budou studovat měsíční magnetismus.

Čchang-e 6 je třetí generace čínských lunárních sond. Po ní budou v roce 2026 následovat Čchang-e 7 a v roce 2028 Čchang-e 8, které přistanou na jižním pólu Měsíce a budou zde testovat podmínky pro vybudování stálé výzkumné stanice. To bude důležitý krok před očekávaným přistáním čínské posádky na Měsíci v roce 2030.

Sonda Čchang-e 6 se skládá ze čtyř částí: orbiteru, přistávacího modulu, vzestupného modulu a návratového modulu. Pokud bude mise úspěšná, stane se Čína první zemí, která odebere vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Lunární základna

Ne každý má z čínského lunárního programu radost, například v USA ho sledují s velkým znepokojením. „Národní úřad pro letectví a vesmír byl založen v roce 1958 jako reakce na takzvaný vesmírný závod se Sovětským svazem o přistání prvního člověka na Měsíci. Dnes se nacházíme v dalším vesmírném závodě, tentokrát s Čínou,“ prohlásil kongresman Harold Rogers.

„Čína udělala mimořádný pokrok, zejména v posledních deseti letech, ale je velmi, velmi tajnůstkářská. Domníváme se, že velká část jejich takzvaného civilního vesmírného programu je programem vojenským. A myslím, že v podstatě závodíme,“ doplnil šéf NASA Bill Nelson.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience, Interesting Engineering

Total
0
Shares