- Niob bude hrát v budoucnu klíčovou roli
- Je totiž jedinečným supravodičem při nízkých teplotách
Čínští výzkumníci objevili rudu, nazvanou niobobaotit, která obsahuje prvek vzácných zemin niob – cenný kov, který funguje jako supravodič a může způsobit revoluci v technologii baterií.
Nepřehlédněte: Cestoval král popu časem? 3000 let stará egyptská socha vypadá jako Michael Jackson
Číňané objevili nové naleziště niobu
Vědci našli výjimečný typ rudy, která obsahuje prvek vzácných zemin vyhledávaný pro své supravodivé vlastnosti. Ruda nazvaná niobobaotit se skládá z niobu, barya, titanu, železa a chloridu, píše deník South China Morning Post.
Je to právě niob, který vyvolává nadšení: Tento světle šedý kov se v současné době používá hlavně při výrobě oceli, kterou zpevňuje, aniž by jí výrazně přidával na hmotnosti.
Podle organizace Royal Society of Chemistry se využívá také při výrobě dalších slitin (materiálů ze směsí kovů) a lze jej nalézt v urychlovačích částic a dalších pokročilých vědeckých zařízeních, protože je doslova ideálním supravodičem.
Nové ložisko bylo nalezeno 3. října v Bayan Obo ve městě Baotou, které se nachází v Mongolsku. Podle Čínské národní jaderné korporace (CNNC) je hnědočerná ruda 17. novým typem nalezeným v této oblasti a jedním ze 150 nových minerálů nalezených v témže regionu.
Způsobí revoluci v segmentu baterií?
Podle deníku South China Morning Post může být tento objev pro Čínu, která v současné době 95 % niobu dováží, zlomový. „V závislosti na objemu a kvalitě tohoto niobu by se Čína mohla stát soběstačnou,“ řekl čínskému listu profesor z Národní univerzity v Singapuru Antonio H. Castro Neto.
V Číně vědí, že niob může hrát v budoucnu klíčovou roli, protože vědci pracují na vývoji niob-lithiových a niob-grafenových baterií. Podle společnosti S&P Global mohou tyto baterie výrazně snižovat riziko požárů. Niob-lithiové baterie se také rychleji nabíjejí a lze je dobíjet častěji než tradiční lithiové baterie.
V květnu výzkumníci z Centra pro pokročilé 2D materiály (CA2DM) při NUS, které vyvíjí niob-grafenové baterie, uvedli, že tyto baterie mohou vydržet fungovat přibližně 30 let – tedy desetkrát déle než lithium-iontové baterie – a plně se nabijí za méně než 10 minut.
Zdroj náhledové fotografie: WikimediaImages / Pixabay, zdroj: LiveScience, Centre for Advanced 2D Materials, cde.nus.edu, SCMP
Možná mi něco uniklo, ale Čína a Mongolskou jsou dvě suverénní země.
Ano, a vnitřní Mongolsko je část Mongolska, kterou po 2.světové komunistická Čína obsadila a anektovala. Je zkrátka hrozně důležité si nenechat žádné území ukrást.
To máte jako Slezsko. Je i nás i v Polsku….
Přesně tak, info z článku působí dojmem, že Mongolsko je pod správou, ne-li rovnou součástí Číny.
Google pojem niobobaotit krom tohotu článku nezná, zajímavé 🙂
Jinak zmínka o těch zázračných baterií je už od roku 2017, kdy vyšel první článek na téma niobovych katod, které zvýší účinnost lithium iontové baterie, takže kromě toho že Čína, nebo Mongolsko díky za komentář, našla ložisko vzácné rudy je článek o ničem…
Vy jste nečetl titulek článku ? Titulek nehlásá že Čína objevila ‘zázračný’ kov, ale že objevila ložisko ‘zázračného’ kovu …
Záleži jestli by tohle množstvi stačilo na výrobu miliárd baterii pro celý svět,a jsme zase u toho,že to nepůjde..Co bude určitě fungovat je vodik…toho nikdy neubude..akorát vymyslet jeho levnou výrobu
Ubude, nespálený vodík utíká z atmosféry a ještě po cestě likviduje ozonovou vrstvu. Protože má nejmenší molekulu velice snadno utíká i tam kde PB nebo kapalný zemní plyn dokonale těsní. Proleze i zkrz neporušený kov a ještě ho po cestě degraduje na hydryd a tím degraduje.