- Nečekaný objev, hlásí vědci
- Našli neobvyklou černou díru
Váží jako 40 milionů Sluncí a vznikla jen „krátce“ po Velkém třesku. V hlubinách vesmíru hoduje obří černá díra, jedna z nejstarších, jakou kdy lidské přístroje zaznamenaly.
Nepřehlédněte: Ve speciálním balonu se bude popíjet šampaňské 30 kilometrů nad Zemí. Chybět nebude ani Wi-Fi
Hladová černá díra
Tým vědců amerických vědců našel černou díru starou téměř než 13 miliard let. Objev oznámili ve studii, kterou otiskl odborný server Nature. Podle zainteresovaných odborníků objev znamená významný skok v poznání vesmíru.
Červený odstín supermasivní černé díry, kterou teleskop JWST spatřil v podobě, v jaké se nacházela přibližně 700 milionů let po Velkém třesku, je podle vědců důsledkem rozpínání vesmíru. Jak se vesmír rozpíná všemi směry, světlo putující k nám se „posouvá“ a červený posuv světla v tomto případě naznačuje existenci pláště z hustého plynu a prachu, který černou díru zahaluje.
Astronomové pod vedením Lukase Furtaka a Adiho Zitrina z Ben-Gurionovy univerzity dokázali na základě dat z JWST určit také hmotnost nové supermasivní černé díry.
„Její hmotnost je přibližně 40milionkrát větší než hmotnost našeho Slunce, což je v porovnání s galaxií, v níž se nachází, velmi neobvyklé,“ píše server Space. Vědci také zjistili, že supermasivní černá díra rychle hoduje na okolním plynu a prachu. Jinými slovy, zběsile roste.
Gravitační čočka
Černé díry vznikají při kolapsu obřích hvězd a rostou tím, že hltají plyn, prach, hvězdy a jiné černé díry. U některých z těchto nenasytných časoprostorových trhlin dochází vlivem tření k zahřívání materiálu spirálovitě se stáčejícího do jejich chřtánu a tím k vyzařování světla, čímž se z nich stávají tzv. aktivní galaktická jádra (AGN).
Nejextrémnějšími AGN jsou kvasary – supermasivní černé díry miliardkrát těžší než Slunce, které se zbavují svých plynných kokonů tím, že chrlí do okolí výtrysky bilionkrát zářivější než nejjasnější hvězdy.
Pro hledání černých děr vědci využívají takzvané „gravitační čočkování“. Tento jev popsal už ve 30. letech Albert Einstein. Na tak ohromnou vzdálenost, kde se obvykle hladová monstra nachází, žádný teleskop nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa.
Gravitační čočku vědci využili i v případě nálezu „načervenalé“ supermasivní černé díry. Jako lupa Webbovu teleskopu posloužila hvězdokupa Abell 2744.
Zdroj náhledové fotografie: Placidplace / Pixabay, zdroj: Space, Nature