- Zemi občas bombardují intenzivní sluneční bouře.
- Ty způsobují silné poruchy v geomagnetickém poli naší planety.
- V budoucnu tomu zabrání umělá plazmová bariera.
Silné sluneční bouře mohou vyřadit z provozu jak satelity, tak elektrické sítě. Vědci proto nyní přišli s odvážným návrhem, jak jejich účinky zmírnit pomocí šesti družic vytvářejících plazmovou bariéru, píše server Space Weather.
Nepřehlédněte: iPhone 20 bude vypadat jako by byl celý ze skla. Apple to má dokonale promyšlené
Systém družic StormWall
Experti z Bostonské univerzity a Michiganské univerzity představili netradiční koncept, který by v budoucnu ochránil Zemi před slunečními bouřemi. Projekt dostal název StormWall a počítá s vytvořením umělé plazmové bariéry ve vesmíru.
Odborníci navrhují vyslat do výšky přibližně 36 tisíc kilometrů nad zemský povrch šest velkých družic o velikosti autobusu. Pokud by se k naší planetě blížila silná sluneční bouře, satelity by vypustily do svého okolí sodík, baryum, vápník a další plyny. Ty by vytvořily plazmovou vrstvu na okraji magnetosféry, která by část nabitých částic odklonila nebo oslabila.
Spoluautor studie Daniel Welling přirovnal celý systém k „airbagu v magnetosféře“, který by chránil Zemi před nejhoršími důsledky slunečních bouří. Vědci svůj koncept otestovali na počítačovém modelu, který si jako základ vzal silnou geomagnetickou bouři z května 2024. Ta způsobila nejvýraznější poruchy vyvolané sluneční aktivitou za více než dvě desetiletí. Simulace proběhla překvapivě dobře, protože systém StormWall dokázal snížit intenzitu geomagnetické bouře až o 84 procent.
Sluneční erupce pravidelně vyvrhují do vesmíru obrovské mraky nabitých částic, známé jako výrony koronální hmoty. Většina z nich způsobí pouze oku lahodící polární záře nebo krátkodobé výpadky rádiové komunikace.
Přibližně jednou za sto let však může dojít k mimořádně silné události, která by mohla poškodit satelity, vyřadit elektrické sítě nebo narušit internetovou komunikaci na rozsáhlých územích.
V roce 1859 zasáhla Zemi obří sluneční bouře
Vzpomeňme takzvanou Carringtonovu událost. Britský astronom Richard Carrington zkoumal 1. září 1859 podivné seskupení tmavých skvrn ve sluneční atmosféře, když ho zaujal jasný záblesk světla. Záblesk, který zářil téměř pět minut, se později zapsal do historie jako největší zaznamenaná sluneční erupce.
Oblak elektrizovaného plynu způsobil, že po celé Zemi začaly jiskřit telegrafní linky a ve společnosti nakrátko zavládl chaos. Carringtonova událost je proto dodnes právem považována za nejintenzivnější sluneční bouři v historii.
Zdroj náhledové fotografie: ipicgr / Pixabay, zdroj: Space Weather, The Wall Street Journal