- Webb je fenomenální teleskop.
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru.
Mezinárodní tým astronomů změřil hmotnost odpočívající supermasivní černé díry v galaxii vzdálené více než 10 miliard světelných let od Země. Jedná se o nejvzdálenější měření svého druhu, jaké kdy bylo provedeno.
Nepřehlédněte: Webbův teleskop studuje objekt, který by mohl by být klíčem k úplnému pochopení sluneční soustavy
Fenomenální Webbův teleskop
Černou díru je obtížné zvážit, nelze ji totiž položit na váhu, jako například brambory. Existuje však několik technik, jak vypočítat jejich hmotnost na základě jasu světla vytvářeného v jejich okolí, ale u neaktivních černých děr to takto pochopitelně nefunguje. Ty lze změřit pouze díky dynamice hvězd.
Tento přístup vyžaduje měření pohybu hvězd nejbližších supermasivní černé díře. Z tohoto důvodu to obvykle dobře funguje u velmi blízkých galaxií, u nichž lze tyto hvězdy snadno pozorovat. Kombinace dvou známých technik nicméně nyní umožnila pozorování galaxie tak vzdálené, že světlo, které k nám dorazilo, zahájilo svou cestu pouhé 3 miliardy let po Velkém třesku.
JWST Just Weighed a Sleeping Cosmic Monster 10 Billion Light-Years AwayAstronomers have achieved a stunning new milestone: for the first time, they’ve directly measured the mass of a dormant supermassive black hole in the distant universe — an invisible giant lurking at the heart… pic.twitter.com/EQWi5PyRqi
— Black Hole (@konstructivizm) June 5, 2026
Gravitační čočka
První z klíčových technik, na které experti upozorňují, je výkon Webbova teleskopu. Tento vesmírný aparát dokáže v infračervené části spektra vidět dál a lépe než jakýkoli jiný. Druhou pak je gravitační čočka, přičemž světlo dané galaxie, MRG-M0138, bylo zdeformováno a zvětšeno kupou galaxií v popředí. „Tyto dvě techniky nám umožnily dosáhnout rozlišení, které odpovídá pohledu na minci na povrchu Měsíce,“ řekl hlavní autor studie Richard Ellis z University College London.
Vědci během pozorování zjistili, že černá díra v galaxii MRG-M0138 je více než 1 000krát hmotnější než Sagittarius A* – supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy – a hvězdy kolem ní obíhají rychlostí 400 kilometrů za sekundu. Ellis věří, že právě probíhající mise Euclid by mohla objevit více podobných černých děr, což by mělo vést k získání dalších důležitých informací o velmi důležitém okamžiku ve vývoji galaxií.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: Science