- Vědci našli důkazy o nejničivější solární bouři v historii lidstva
- Pro moderní lidstvo by dnes byla naprostou katastrofou
Carringtonova událost byla pro rychle se industrializující lidstvo velkou prověrkou. V září 1859 Slunce směrem k Zemi vyvrhlo extrémní geomagnetickou bouři, která způsobila, že po celé planetě začaly jiskřit telegrafní linky a ve společnosti nakrátko zavládl chaos. Od té doby se něco takového lidstvu naštěstí vyhýbá, ale důkazy naznačují, že naše Slunce je schopné ještě něčeho mnohem ničivějšího.
Nepřehlédněte: Ve vesmíru dochází k podivným explozím. Na místech, kde nemají co dělat, říkají vědci
Lidstvo nečelilo extrémní sluneční bouři poprvé
V letokruzích prastarých, částečně zkamenělých stromů ve Francii vědci našli důkazy o sluneční bouři, která byla přinejmenším o řád silnější než zdokumentovaná Carringtonova událost.
Podle všeho se odehrála před 14 300 lety, tedy dávno předtím, než existovala technologicky vyspělá společnost. Zmínky o událostech, ničivějších než ta Carringtonova, se ve fosilních záznamech objevují celkem pravidelně – ta nově objevená je však nejničivější. Vědci říkají, že podobná geomagnetická bouře by dnes pro moderní technologie byla učiněnou „katastrofou“.
„Potenciálně by vyřadila telekomunikační a satelitní systémy, způsobila by masivní výpadky elektrické sítě a světovou ekonomiku by stála miliardy dolarů.“
Bouře by do tmy uvrhla celé kontinenty
„Extrémní sluneční bouře by měly na Zemi obrovský dopad,“ říká profesor Tim Heaton z univerzity v Leedsu. „Takové superbouře by mohly trvale poškodit transformátory v našich elektrických sítích, což by vedlo k obrovským a rozsáhlým výpadkům elektřiny trvajícím několik měsíců. Mohly by také způsobit trvalé poškození satelitů, na které se všichni spoléháme při navigaci a telekomunikaci. Také by představovaly vážné radiační riziko pro astronauty na oběžné dráze.“
Dosud bylo vědci identifikováno devět extrémních slunečních bouří – známých jako události Miyake — ke kterým došlo během posledních 15 000 let.
Nově identifikovaná geomagnetická bouře stará 14 300 let je však zcela výjimečná a největší, jaká kdy byla objevena. Experti odhadují, že byla zhruba dvakrát ničivější než poslední dvě ze středověku, k nimž došlo v letech 993 a 774 našeho letopočtu.
Vědci netuší, co konkrétně je způsobilo; za nejpravděpodobnější však považují sluneční bouře, ale nevylučují, že mohly být také důsledkem výskytu blízké supernovy.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Metro, Science Alert, Philosophical Transactions of the Royal Society A