AI, umělá inteligence, robot

AI války: Začíná hon za obecnou umělou inteligencí. Kdo bude tahat za delší konec provazu?

  • Jestli nás v budoucnosti čeká konflikt s umělou inteligencí, není jasné.
  • Jasné ale je, že začínají závody o dosažení obecné umělé inteligence (AGI, Artifical General Intelligence).
  • EU se opět chystá regulovat, ačkoliv fakticky nemá co regulovat – a snaha kontrolovat to, co ještě nemáme, jen odsune Evropu do technologické irelevance.

V nedávné době se objevila výzva stovek akademiků, že vývoj v oblasti AI jde příliš rychle a že žádají zastavení vývoje na šest měsíců. To je tak trochu šílená idea, protože šest měsíců fakticky neznamená vůbec nic – a zastavení vývoje nám primárně znemožní dělat experimenty s tím, co už máme. Skutečná podstata této žádost podle mého názoru nesouvisí s tím, že bychom tím cokoliv získali, ale spíš s tím, že velké množství odborníků zjistilo, že pracují na projektech, které jsou výrazně zaostalé za bodem, do kterého jsme se dostali – a spíš než na bezpečnost lidstva myslí na svou vlastní možnou irelevanci, pokud jde o vývoj obecné umělé inteligence.


Nepřehlédněte: Přechod z Windows na MacBook s macOS: Vyplatí se přejít? Tady jsou naše roční zkušenosti!


Zastavte vlak, chceme nastoupit!

Ještě relativně před nedávnem zaznívaly spíše skeptické hlasy, které říkaly, že „umělá inteligence je velmi daleko, pokud je vůbec dosažitelná“ – a elá hop, náhle stovky odborníků mění názor, najednou je to všechno „příliš rychlé“.

Kritika rychlého rozvoje AI se opírá o tak zvané Asilomarské prohlášení z roku 2017, které uvádí obecné principy při vývoji a rozvoji umělé inteligence. Jde o značně obecné principy, z nichž asi nejvýznamnější jsou zachování lidské kontroly nad AI, zákaz autonomních zbraní založených na AI, snaha vyhnout se závodům ve vývoji AI a také sladění cílů AI a lidských cílů. Prohlášení je to nepochybně pozitivní, ale obecné a podle všeho současná kritika míří právě na začínající soutěž v dosažení AGI.

Nejvýznamnějším krokem poslední doby je snaha Microsoftu, který masivně investoval do OpenAI, aby model zůstal uzavřený a benefitoval z něj hlavně Microsoft integrací chatovací inteligence do svých produktů, čímž fakticky nastávají závody o dosažení a komerční využití umělé inteligence v komerčních produktech.

Model GPT-4 stále můžeme považovat za experimentální, díky zpětné vazbě od veřejnosti OpenAI ví, kde dělá chybu a v čem je problém – například v tom, že model při absenci znalostí halucinuje a doslova si vymýšlí neexistující informace.

Mezi skeptiky, podepisujícími prohlášení za zabrzdění vývoje AI, byl i Elon Musk, který ale zároveň obratem investoval do startupu X.AI, který má OpenAI konkurovat.

Rovněž investoval i do hardwaru, jako jsou specializované akcelerátory od Nvidie, takže se minimálně v jeho případě zdá, že snaha o „pozastavení vývoje AI“ je spíš snahou o eliminaci časové výhody OpenAI a Microsoftu.

Umělá inteligence
Zdroj: patiencepending / Pixabay

Obrovský byznys pro Nvidii?

V současnosti umělé inteligenci dominují výkonné akcelerátory Nvidia Hopper H100 Tensor Core. Jde o upravená grafická jádra, která se orientují na výkonné operace s maticemi (a dalšími tenzory) a také podporují masovou škálovatelnost: Jednotlivá GPU lze propojit přes NVLink Switch System, který dovoluje propojit až 256 H100 do jednoho celku. Propustnost každého propojení NVLink Nvidia udává na 900 GB/s obousměrně. Každá karta je osazena 80 GB RAM, které dovolují pracovat i s velmi rozsáhlými modely, je vybavena speciálními instrukcemi a technologií Transformer Engine, který dovoluje akcelerovat výpočty specifické pro AI učení.

Nejde o klasické grafické karty, mají pasivní chlazení a jsou určené pro instalaci do serverových racků, které vlastně zajišťují chlazení svými vlastními ventilátory. Každá karta má spotřebu až 350 wattů, takže není ani chladná, ani úsporná – vše se orientuje na maximální výkon, který Nvidia udává až jako 4× vyšší než u akcelerátorů předchozí generace A100. Vysokému výkonu čipů odpovídá i jejich vysoká cena, na eBay se tyto akcelerátory objevily v cenách 36 000 až 40 000 dolarů za kus. Kompletní specifikace se dají nalézt na webu výrobce zde.

Nvidia v současnosti zcela dominuje trhu AI akcelerátorů, což je nejen velmi výnosné, ale fakticky to firmě dovoluje kontrolovat vývoj v této oblasti. To se nelíbí ostatním velkým hráčům, kteří pracují na vlastních řešeních. Microsoft od roku 2019 pracuje na projektu Microsoft Athena, který by měl být vyroben na 5nm procesu v továrnách Taiwan Semiconductor (TSMC). Detailní specifikace akcelerátoru zatím nejsou známy, ale měl by přinejmenším představovat určitou konkurenci k čipům od Nvidie a otevřít tak prostor pro redukci ceny.

Existuje podezření, že na vlastním AI akcelerátoru pracuje i Čína. YouTube kanál Linus Tech Tips benchmarkoval zvláštní čínské GPU Moore Threads MTT S80, které sice nepředvedlo ohromující výkony ve hrách, ale panuje podezření, že ve skutečnosti jde o GPU zaměřené na tenzorové výpočty, tedy spíše o čip sloužící pro akceleraci umělé inteligence.

AI, umělá inteligence, robot
Zdroj: Pixel-DZ / Pixabay

Sedíme na větvi, regulujeme si a je nám dobře

Je prakticky úplně jisté, že závod o obecnou umělou inteligenci jede v USA na plné obrátky – a výzvy k zabrzdění vývoje budou mít jenom malý vliv. Pro Microsoft jde o příležitost, jak po mnoha letech vrátit úder Googlu, protože AI může zcela zásadním způsobem změnit vyhledávání na internetu a do značné míry automatizovat méně náročné administrativní práce.

Z hlediska Microsoftu „it is on“, ta věc už začala – a existence projektu Microsoft Athena naznačuje, že si Microsoft chce udržet iniciativu a nezávislost na rozhodování Nvidie, která potichu získala kontrolu nad segmentem AI akcelerace.

Google nemá jinou možnost než svého amerického rivala co nejrychleji následovat, protože pro něj je to životně důležitý segment, který si nesmí nechat vzít. Fakt, že do vývoje vstupuje Elon Musk, pak znamená, že si tento vizionář velmi dobře uvědomuje dopad AI na budoucnost včetně vývoje autonomních vozidel, v čemž je zásadně zainteresován. Zároveň, bohužel, nepochybuji, že se i armáda bude zajímat o vývoj autonomních zbraní – nesouhlasím s tím, ale nepochybuji, že americká armáda, závislá na své technologické dominanci, prostě bude investovat velké peníze alespoň do potenciálu vyvíjet takové prostředky. 

Je velmi pravděpodobné, že i další hráči, schopní vývoje v této oblasti, budou financovat výzkum a vývoj. Velmi pravděpodobné je to v Číně, u které se domnívám, že si bude snažit vyvinout svou vlastní AI, nad kterou bude mít svoji vlastní kontrolu. Soutěž o budoucí světovou hegemonii jede – a AI je v ní příliš mocným faktorem, než aby si ho dovolili ignorovat. 

Zatímco svět se potichu rozjíždí směrem k AGI, evropská legislativa vytváří hory dokumentů. Není toho málo – a pokud vás zajímá, jak k tomu přistupují, můžete se podívat na dokumenty na webu Evropské komise.

Nutno podotknout, že si EK uvědomuje význam AI a plánuje během „digitální dekády“ investovat až 20 miliard eur na to, aby se Evropa stala „globálním lídrem ve vývoji špičkové, důvěryhodné AI“.

Umělá inteligence, AI
Zdroj: Dall-E (generováno AI)

Prakticky už dnes můžeme lakonicky konstatovat, že tohle se prostě nestane. Vývoj technologií nevypadá tak, že si ho naplánujete, pak si k němu vymyslíte svazky regulací – a pak začnete sypat investiční peníze do grantů, které budou papouškovat to, co jste si vymysleli v regulaci. Přehnaná regulace způsobí pravý opak, totiž že skutečně inovující firmy vyžene z EU někam, kde se nereguluje a nebo se reguluje málo.

O úsměvnosti přístupu evropského vedení svědčí například iniciativa European Processor Initiative (EPI), která se snaží vyvinout „úsporný evropský procesor“ – jak jinak, než na Američany navržené otevřené architektuře RISC-V, protože před lety jsme si sice v Evropě vyvinuli architekturu ARM, ale tu od roku 2016 kontroluje japonská SoftBank Group. Dnes se tedy snažíme vyvinout si nový „evropský procesor“, což je ovšem úkol výrazně jednodušší, než postavit si „evropský AI akcelerátor“. 

Ujíždí nám technologický vlak – a neujíždí nám jen s půlročním zpožděním, pozastavení vývoje o půl roku Evropu skutečně nezachrání. To, co by nám pomohlo, by bylo přestat plánovat digitální světlé zítřky a otevřít prostor pro skutečné inovátory, udělat pro ně takové podmínky, aby chtěli v Evropě působit a vyvíjet tu špičkové technologie. A to vyžaduje nejen dotace a pobídky, ale hlavně minimum klacků pod nohy.

Další články autora:

Zdroj náhledové fotografie: Noes_Cucho / Pixabay, zdroj: vlastní (viz autor článku).

Total
0
Shares
1 komentář
  1. “šest měsíců fakticky neznamená vůbec nic”
    Cože?? Zrovna v téhle oblasti šest měsíců znamená fakticky VELMI mnoho.

Comments are closed.