- Studie vnáší nové světlo na vznik planet v naší sluneční soustavě
- Odborníci se domnívají, že zpočátku nevypadají jako koule, ale spíše připomínají plochý disk
Nové simulace ukazují, že velké planety, které vznikají poměrně daleko od svých hostitelských hvězd, nezačínají svůj život jako dokonalá koule, ale spíše jako zploštělý disk podobný palačince, píše server Science Alert. Při rotaci tyto protoplanety postupně přibírají materiál, až se nakonec ustálí do známějšího kulatého tvaru. Vznik planet tedy nemusí vždy probíhat tak, jak si ho vědci dosud představovali.
Nepřehlédněte: Režim letadlo v telefonech: Co se skutečně stane, když ho během letu nezapnete?
Vědci studují vznik planet
Zjištění, ke kterému dospěli astrofyzici Adam Fenton a Dimitris Stamatellos z University of Central Lancashire, vrhá nové světlo na nesčetné množství různých způsobů, jak může planeta vzniknout v turbulentním disku prachu a plynu.
„Vznik planet studujeme již dlouho, ale nikdy předtím nás nenapadlo kontrolovat tvar planet při jejich vzniku v simulacích. Vždy jsme předpokládali, že jsou kulovité,“ říká Stamatellos. „Velmi nás překvapilo, že se ukázalo, že jsou to oblé sféroidy!“
Přestože výzkumníci v Mléčné dráze objevili spoustu planet, není jim úplně jasné, jak vlastně vznikly. Když se zrodí hvězda, vznikne z chuchvalce v obrovském hustém oblaku plynu a prachu ve vesmíru; tento chuchvalec se pod vlivem gravitace zhroutí a začne se otáčet. Materiál kolem něj tvoří disk, který se stáčí do mladé hvězdy a podporuje její růst. Taková je teorie.
Ale jak se materiál v disku spojuje? U menších terestrických planet, jako je Země, Venuše, Mars a Merkur, se vědci domnívají, že vznikají postupně akrecí kusů hornin, které se k sobě lepí a hromadí, až nakonec vznikne planeta.
U větších plynných obrů může podle expertů docházet k tzv. diskové nestabilitě. Při ní se rychle chladnoucí disk kolem hvězdy rozpadá na kousky, které pod vlivem gravitace kondenzují a vytvářejí planety.
Jupiter být mohl kdysi plochý
Jedná se o přelomové zjištění, protože může vysvětlit vznik planet, které jsou podle akreční teorie obtížně vysvětlitelné, jako jsou planety, které jsou mnohem větší, než se pro jejich hvězdu očekává, planety na velkých oběžných drahách nebo velké planety, které se rychle formují.
„Šlo o extrémně náročný výpočetní projekt, který si vyžádal půl milionu hodin práce výkonného počítače DiRAC (Distributed Research using Advanced Computing),“ říká Fenton. „Ale výsledky jsou úžasné a stály za tu námahu!“
Studie odhalila, že protoplanety plynných obrů mají při rotaci nejprve zploštělý tvar, což vzhledem k působení odstředivé síly a skutečnosti, že protoplaneta je v této fázi ještě relativně volně ložená sbírka hmoty, dává smysl. Dokonce i dobře zformované a mnohem kompaktnější planety sluneční soustavy mají kolem svých rovníků tzv. odstředivé výčnělky.
Simulace také naznačila, že materiál se na rostoucí protoplanetě hromadí převážně na pólech, nikoli kolem rovníku. Zatím není jasné, co toto zjištění znamená pro model akrece jádra, ale vědci se domnívají, že vlastnosti protoplanety usazené ve hvězdném disku by se mohly zdánlivě měnit v závislosti na úhlu pohledu.
Zdroj náhledové fotografie: vector_corp / Freepik, zdroj: Science Alert, arXiv