- Vědci spatřili v dalekém vesmíru něco neskutečného
- Mlhovina vypadá jako obrovský motýl
Teleskop Jamese Webba je na rozdíl od Hubbleova dalekohledu schopen v infračerveném světle rozpoznat starší a vzdálenější objekty. Tentokrát uchvátil detailním snímkem objektu, který připomíná kosmického motýla.
Nepřehlédněte: Vědci hledali mimozemšťany, místo nich našli objekt, který vysílal podezřelý signál. Každých 18 minut se opakoval
Webbův teleskop se znovu vytáhl
Jeden z nejlepších teleskopů současnosti pořídil v hlubokém vesmíru velkolepou fotografii objektu L1527, který se nachází 460 světelných let od Země v souhvězdí Býka. Centrální „těleso“ mlhoviny, připomínající vesmírného motýla, je zářící protohvězda, jejíž stáří se odhaduje na 100 000 let.
L1527 je příliš vzdálená mlhovina, není tedy běžně pozorovatelná. Díky speciálnímu aparátu pro střední infračervenou oblast (MIRI) ji však Webbbův teleskop (JWST) vyfotil v detailech, jako žádný jiný dalekohled v historii.
Na snímku jsou vidět bílé a modré laloky vycházející z centrální oblasti, které jsou emitovány v opačných směrech podél rotační osy protohvězdy, která spotřebovává plyn a prach ze svého mateřského kokonu, aby urychlila svůj růst. Modré oblasti představují hustý plyn, v němž převažují molekuly na bázi uhlíku známé jako polycyklické aromatické uhlovodíky.
Centrální oblast na fotografii je bílá kvůli občasným explozím materiálu a bílá záře nad a pod protohvězdou naznačuje směs ionizovaného neonu a hustého prachu, který je hnán dále do vesmíru. Červená ostrá šmouha v blízkosti hvězdy je artefaktem optiky JWST.
Jak vznikají hvězdy?
Hvězdy se rodí z rozsáhlých molekulárních mračen, když příliš husté skvrny nabírají stále více hmoty a nakonec se zhroutí pod vlastní gravitací. Vznikne tak protohvězda, která pak pokračuje ve sběru materiálu z postnatálního oblaku plynu a prachu, který zbyl z molekulárního mračna, jež ji zrodilo.
Tento proces pokračuje, dokud mladá hvězda nenabere dostatečnou hmotnost, aby teplota v jejím jádře byla dostatečně vysoká na spuštění jaderné fúze vodíku na helium. Tento proces je zodpovědný za převážnou většinu energie, kterou hvězdy vyzařují, a je to také proces, který definuje, co je hvězda „hlavní posloupnosti“.
Nejvýkonnější teleskop na světě
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu poskytuje záběry ve vyšším rozlišení a přináší vědcům lepší možnosti zkoumání.
Pojmenován je po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Od svého uvedení do provozu má Webb na kontě řadu významných úspěchů. Pořídil například působivý snímek duhově zbarveného „světelného meče“ vystřelujícího z novorozené hvězdy podobné našemu Slunci. Neméně vědce nadchl také objev neutronové hvězdy, kterou teleskop objevil v troskách supernovy SN 1987A.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space